Zrestaurované Ostře sledované vlaky? Out-of-sync moment kazí slušnou práci

Mel Gibson má svá velká karlovarská vystoupení za sebou, stejně tak se s Karlovými vary rozloučil jeho méně známý kolega Michael Pitt a my jsme se dočkali první velké události, na kterou jsme byli opravdu zvědaví. V Hotelu Thermal totiž o víkendu proběhla za účasti (přiopilých) tvůrců premiéra zrestaurované verze Ostře sledovaných vlaků Jiřího Menzela, za jejíž výrobou stála opět Nadace filmové bijáky ruku v ruce se společností UPP a Národním filmovým archivem.

Předpokládám, že návštěvníci HDmagu oscarem ověnčený film viděli, takže nemá příliš cenu rozepisovat se o tom, co se ve filmu děje, proč ho nejen zdejší kritická obec považuje za jeden z klenotů tuzemské kinematografie a jak se mi osobně zajídá jeho sexismus, šovinismus a v tomto případě i chcípáctví, jež mě osobně unavují ve většině hrabalovských děl. Pojďme se raději podívat na to, jak se zrestaurování povedlo.

Ostře sledované vlaky měly výchozí situaci o něco snazší, než například původně výrazně poničenější Všichni dobří rodáci, v nichž se musel výrazně víc řešit coloring jednotlivých scén, stejně jako záplatování takřka rozložených snímků. Neznamená to však, že by UPP neodvedlo ani tentokrát precizní práci.

Záběry jsou vyčištěné k nepoznání a při srovnání s DVD dostanete v novém přepisu nulové množství skvrnek, škrábanců a dalších technických nedokonalostí, samozřejmostí je i vyšší kontrast, ostrost a s nimi související drobnokresba, která je nyní v podstatě dokonalá. Rovněž podání černé bylo výrazně vylepšeno a osobně mě velmi příjemně překvapila stínokresba a velmi dobrá práce s jednotlivými úrovněmi šedi, před čímž se dá jedině smeknout pomyslný klobouk.

Naopak nepotěšila občasná neustálenost obrazu, který v novém skenu má čas od času tendence vertikálně poskakovat, a vyloženě naštvala scéna u soudu s prezentací porazítkovaného zadku, kde byl obraz a zvuk na několik vteřin asynchronní (a ne jen o pár desetin vteřiny). Vzhledem k tomu, že se jelo z digitálu, se dá bohužel předpokládat, že stejná chyba bude i na Blu-ray. A ten by měl být podle všeho již vylisován, neboť Nadace filmové bijáky rozdávala 30 kopií ihned po projekci v rámci festivalové soutěže.

My si na disk ještě chvíli počkáme, do té doby však budeme doufat, že až se nám dostane do ruky, stejnou vadu na kráse jinak solidně opraveného filmu již nespatříme. Ono se samozřejmě nejedná o nic, co by vám závratně zničilo zážitek. Ale u projektu, jenž stál přes milion korun, podobná zaváhání jednoznačně zamrzí. Obzvlášť když filmy Hoří, má panenko a Všichni dobří rodáci ukázaly, že to jde i stoprocentně.

Mohly by vás zajímat naše další recenze Blu-ray filmů a HD elektroniky »