Stanu se tenčím a ještě tenčím... (úvod)

vydáno 8. 5. 2009 | autor Daniel Felix Hrouzek | sekce Recenze | téma Televizory | 5 komentářů

Tagy: 1080i, 1080p, 42LG6100, 42PES0001, DivX, DVB-C, DVB-T, ethernet, Full HD, H.264, HDMI, HDTV, JPEG, JVC, KDL-40EX1, LCD, LE-40A856, LG, LT-42S90BU, MP3, MPEG-1, MPEG-2, Philips, Samsung, slim, Sony, televizor, USB, XviD

JVC - logo LG - Life's Good - logo Philips - logo Samsung logo Sony - logo

Slim LCD Full HD televizory z úhlopříčkou 102–107 cm

Pětice testovaných výrobků má kromě LCD technologie a Full HD rozlišení ještě jednu společnou vlastnost, a tou je tenký až ultratenký profil. Takzvané slim televizory přitom patří vzhledově mezi to nejlepší, co výrobci mohou nabídnout, tentokrát tedy uděláme radost i milovníkům designových řešení.

Nabídka LCD televizorů s nativním rozlišením 1080p je v současné době tak pestrá, že může být až problém vybrat si ten pravý model. Funkce i výbava jsou navíc víceméně na stejné úrovni, samozřejmě s přihlédnutím k cenové hladině, takže je možné zaměřit se při výběru i na tak „podružnou“ vlastnost, jakou je celkový vzhled přístroje.

Doby nepříjemně hlubokých CRT televizorů jsou naštěstí už několik let za námi; LCD i plazmové panely byly už od začátku nazývány plochými, přesto to ne vždy byla pravda. Televizor s hloubkou dvaceti až třiceti centimetrů včetně stojanu je co se týče místa skutečně nenáročný a tento rozměr se s větší úhlopříčkou už nemění, přesto je na první pohled jasné, že některé modely jsou v tomto směru ještě úspornější.

Snad každý významný výrobce LCD televizorů má v nabídce nějaký ten slim model nebo dokonce celou řadu. My jsme pro náš test sestavili nabídku ze značek JVC, LG, Philips, Samsung a Sony, cenově spadající do hladiny pětatřiceti až pětašedesáti tisíc korun. Takový cenový rozptyl se může zdát nepochopitelně široký, protože se ve všech případech jedná o modely s úhlopříčkou 40–42 palců, každá koruna navíc se ale dokáže projevit – ať už na výbavě, kvalitě panelu nebo designu.

LCD televize LG 42LG6100 Scarlet

…až budu nejtenčí na celém světě

Jedna informace hned na úvod – tenký profil televizoru má šanci vyniknout pouze v tom případě, že je samostatný panel umístěn na zdi, případně zavěšen v prostoru. Stojany jednotlivých modelů totiž vytvářejí celkovou hloubku 25–38 cm, což jsou hodnoty vcelku běžné i u „normálních“ televizorů. Maximální hloubka samotných panelů se ale pohybuje mezi 4,5 a 7,5 cm, což jsou skutečně impozantní hodnoty.

Podobně pozitivně nízká je i váha, která je u všech testovaných modelů pod 20 kilogramů, samozřejmě opět bez stojanu. Díky této prostorové nevýraznosti skutečně není problém s umístěním televizoru do prostoru místnosti, například i pomocí zavěšení od stropu. Pro tento účel je ideální zejména LG 42LG6100 alias Scarlet – tento LCD televizor totiž dokáže zaujmout i svou zadní stranou, vyvedenou kompletně v červené barvě.

Philips 42PES0001

Zkuste to bez drátů!

Tenký profil, tenký rám displeje, design rámu obrazu… a k celému tomu skvostu se vine změť přívodních kabelů. To je běžný problém, kterému se bohužel nelze nijak snadno vyhnout. V případě televizorů Sony KDL-40EX1 a Philips 42PES0001 ale stačí k LCD panelu zapojit jeden jediný vodič a vše je připraveno. Jak je to možné?

Oba tyto modely si ke svému ultratenkému profilu pomáhají malým trikem – veškerá přijímací elektronika je umístěna mimo panel v externí A/V jednotce, bez které je televizor v podstatě mrtvý. Jednotka se v případě Sony propojuje s LCD panelem bezdrátově a potřeba je pouze napájení, bez kterého to opravdu nejde. Panel televizoru Philips je pak se svou A/V jednotkou sice propojen kabeláží, v jednom poměrně silném svazku je ale zahrnuto i napájení.

Toto řešení je v konečném důsledku praktičtější, mimo jiné také proto, že bezdrátový protokol LCD televizoru Sony dokáže přenášet pouze rozlišení 1080i, což je pro Full HD panel zbytečně málo. K dispozici je sice i jeden HDMI vstup přímo na panelu, kterým lze přivádět 1080p signál například z Blu-ray přehrávače, bezdrátové řešení tím ale ztrácí na svém nesporném kouzlu.

Sony KDL-40EX1

Výbava pro 21. století

Tři z pěti testovaných televizorů jsou vybaveny USB rozhraním a z připojených zařízení (fotoaparáty, kapesní přehrávače, mobilní telefony nebo externí disky) dovedou přehrávat JPEG fotografie a MP3 hudební soubory. Philips a Samsung jdou ještě dál a poradí si i s MPEG-1 a MPEG-2 videosoubory, Samsung LE-40A856 zvládne i oblíbený DivX/XviD formát a dokonce H.264 HD video až do rozlišení 1080p (ovšem nikoliv s koncovkou MKV) a transportní PS/TS streamy.

Modely zmiňovaných dvou značek lze navíc připojit k domácí síti pomocí ethernetového konektoru; pak lze z okolních počítačů přehrávat shodnou paletu souborů, jako přes USB. To z těchto televizorů dělá kandidáty na základ domácího multimediálního centra, schopného komunikovat s nejrůznějšími dalšími zařízeními.

Ostatní modely sice ničím takovým nedisponují, Sony se ale přesto snaží nabídnout něco navíc. Těží ze svého neotřelého designu obrazového rámu a nabízí statické zobrazování JPEG fotografií v úsporném režimu takovým způsobem, že je při umístění na zdi skutečně těžké rozpoznat panel televizoru od obrazu.

Tuner digitálního vysílání DVB-T je součástí všech modelů kromě JVC; Samsung a Sony si navíc poradí s HDTV signálem ve formátu H.264/MPEG-4 AVC. Televizor Sony jako jediný nabízí také DVB-C tuner, zvládne tedy i s kabelový příjem.

Za zmínku rovněž stojí druhý dálkový ovladač, který je součástí televizoru značky Samsung. Nevelký „oblázek“ v rubínovém designu, příznačném pro celou modelovou řadu, sice nabízí pouze přepínání televizních kanálů, regulaci hlasitosti a vypnutí / zapnutí přístroje, přesto se jedná o další příjemný bonus k veskrze výtečně vybavenému výrobku.

Samsung LE-40A856

Ostrý obraz, dobrý zvuk

Kromě JVC disponují všechny testované televizory 100 Hz technologií. Ta je prezentována pod různými firemními názvy, její účel je ale vždy stejný – pomocí dopočítávání chybějících snímků docílit plynulejšího pohybu u rychlých scén. Tento efekt lze nejlépe pozorovat v rámci klasického televizního vysílání, u DVD nebo Blu-ray zdroje je většinou lepší ponechat signál bez dodatečných snímkových úprav.

Víceméně shodné jsou možnosti televizorů ohledně obrazových a zvukových korekcí. Každý z modelů nabízí několik přednastavených konfigurací a samozřejmě i možnost nastavit si obraz a zvuk podle vlastního uvážení. Jen některé televizory si ale toto nastavení pamatují zvlášť v rámci každého vstupu.

Zvukový dojem tenkých televizorů bohužel plně odpovídá jejich zanedbatelnému profilu. Reproduktory povětšinou s vyzařováním dolů se prakticky nemají do čeho „opřít“ a jejich zvukový výkon v řádu 8 – 15 W postačí maximálně pro ozvučení běžného televizního vysílání. Všechny modely sice nabízejí mód virtuálního prostorového zvuku a většina i dodatečnou ekvalizaci, ozvučení kvalitního filmového zážitku, který jsou panely schopné poskytnout, se ale určitě vyplatí svěřit samostatné aparatuře domácího kina.

S tím ostatně přímo počítá televizor značky Philips, nabízející úplné odejmutí své audiolišty; ta je standardně umístěna samostatně pod spodním okrajem panelu a je s ním propojená pomocí proprietárního konektoru. V tomto případě je tedy možné získat pouze kvalitní LCD zobrazovač, vhodně doplňující ostatní komponenty.

JVC LT-42S90BU

Na tloušťce nezáleží?

Příznivcům tenkého designu lze na závěr vzkázat jediné – slim LCD televizory poskytují stejné možnosti, jako jejich o pár centimetrů hlubší sourozenci, vybírejte je tedy stejně pečlivě. Kvalitní panel nemusí být všechno; vedle jeho samotných technických parametrů (viz například dynamický kontrast, pohybující se u testovaných modelů ve skutečně širokém rozmezí 7500:1 až 80000:1) je dobré zaměřit se také na funkční výbavu televizoru a možnosti jeho propojení s ostatními členy digitální domácnosti.

Kromě HDTV tuneru, který v budoucnu doufejme nalezne uplatnění i v rámci naší chaotické televizní digitalizace, se vyplatí zauvažovat i o přehrávání multimédií ze stále se rozšiřující nabídky zařízení, připojitelných přes USB konektor. Informační osvícence pak jistě potěší i možnost připojení televizoru do domácí sítě pomocí ethernetového konektoru – ten sice ještě nepatří do běžné výbavy všech modelů, jeho přítomností ale zcela jistě nelze nic zkazit, právě naopak.

Pokračování…

Článek je součástí srovnávacího testu Stanu se tenčím a ještě tenčím…

(Srovnávací test původně vyšel 30. ledna 2009 v čísle 2/2009 časopisu Stereo & Video, zde zveřejněno se souhlasem redakce.)

Stereo & Video 2/2010

Stereo & Video 2/2010

3D: Místo bubliny realita
Navštívili jsme prestižní přehlídku spotřební elektroniky CES 2010

Televizory LED LCD
Testovali jsme zobrazovače pracující s LED podsvětlením

Videoprojektory pro domácí kino
Přehlídka přístrojů v cenách od 15 do 90 tisíc korun

Obsah časopisu Stereo & Video 2/2010 naleznete zde »

Mohly by vás zajímat naše další recenze Blu-ray filmů a HD elektroniky »

Uložte si: Pošlete dál:

Nejnovější články

Kamery do bytu přinesou maximální přehled o vaší domácnosti

Kamery do bytu přinesou maximální přehled o vaší domácnosti

Chcete vědět, co se děje u vás doma, když tam právě …

Testovací novinka

Sed ut perspiciatis unde omnis iste natus error sit …

Homepage »

Další Recenze

Komentáře

Re: Stanu se tenčím a ještě tenčím... (úvod)

Vložil DTS-HD MAster Audio (bez ověření), 8. Květen 2009 - 23:17

Obrázek uživatele DTS-HD MAster Audio

Mám tak trochu problém s tím, že se výrobcům moc nechce udávat typický kontrast, je mi jasné, že kontrast dynamický vypadá na papíře a v očích zákazníků lépe, ovšem jak moc je to hodnota vypovýdající ? Ještě horší je to se zjištěním o jaký typ panelu se jedná. Zda je to TN, S/PVA, MVA, S-IPS ??? Hádám, že honba za co nejvyšším kontrastem poukazuje na TNka. Ale má smysl se hnát za megakontrastem,stovkami herz, když TN má prokazatelně nejhorší barvy ze jemovaných technologií ?? Sám jsem vyměnil monitor s TN panelem za S-IPS a musím říct,že rozdíl 6ms odezvy oproti a 2ms u TN jsem nezaregistroval ani u FPS stříleček, u sledování filmů to snad ani nemá smysl zmiňovat, kontrast 1000:1 typyckých není sice nijak úchvatná hodnota, ale to barevné podání… ? To je rozdíl tak propastný, že TN mi už na PC stolek nesmí. no a v obýváku ? Asi tam nechám plazmu. Proti LCD nic nemám, technologii fandím, ale výrobci si nejdřív budou muset uvědomit, že se ženou za čísly, které postrádají smysl.

Re: Stanu se tenčím a ještě tenčím... (úvod)

Vložil d.f.h, 11. Květen 2009 - 13:54

Obrázek uživatele d.f.h

S tím nelze než souhlasit. Typický kontrast z výrobců a distributorů LCD poslední dobou nelze dostat ani pod pohrůžkou fyzického násilí, Samsung dokonce zavedl pouze slovní označení Ultra contrast / Mega contrast, což je obzvláštní lahůdka… O typu panelu už vůbec nemluvím, to se vždycky dalo lépe odhadnout, než přesně zjistit.

Re: Stanu se tenčím a ještě tenčím... (úvod)

Vložil Zimpo (bez ověření), 11. Květen 2009 - 13:30

Obrázek uživatele Zimpo

co je to za blbost porovnavat minulorovny samsung 8. rady s tohtorocnymi modelmi konkurencie, ak su realne na trhu 6000,7000 rada, 8000 tento mesiac a 9000 v zari? s polovicnou hrubkou k 8.rade ak sa tu bavime len o hrubke?

Re: Stanu se tenčím a ještě tenčím... (úvod)

Vložil d.f.h, 11. Květen 2009 - 13:51

Obrázek uživatele d.f.h

Článek vyšel 30. ledna 2009, připravoval se na přelomu roku. Dostaly se do něj ty modely, které tam redakce chtěla mít, já je nevybíral. Nové Samsungy se k nám (a tím myslím do republiky) fyzicky dostaly až v březnu, měl jsem jeden z prvních kusů řady 6000 i 7000. Zcela logicky tedy v testu mohly být jen ty modely, které u nás byly v prosinci 2008 dostupné.

Nějaké další otázky?

Re: Stanu se tenčím a ještě tenčím... (úvod)

Vložil Macio (bez ověření), 17. Květen 2009 - 14:05

Obrázek uživatele Macio

Veľký samostatný test LCD od Samsungu je v najnovšom čísle S&V 5/2009. Sú tam zastúpené skoro všetky rady: 550, 650, 750, 6000, 7000, 8000.