Sony HT-CT60: Soundbar jen pro velmi nenáročné uživatele (recenze)

Před pár týdny jsme testovali Blu-ray přehrávač Sony BDP-S4100, který lze získat v rámci akce „nakup x filmů na Blu-ray a dostaneš přístroj zdarma“, a výsledek nebyl vůbec marný. Jednalo se o přehrávač low-budgetový, bez většího množství funkcí a jen se základní konektivitou. Svou práci ale odváděl bez větších problémů.

Tentokrát se podíváme na druhé zařízení, jež se v akci objevilo a které nám na otestování zapůjčil obchod Filmarena.cz. Jedná se o jeden z prvních soundbarů od Sony s modelovým označením HT-CT6, který – jak si můžete ze samotného zařazení do podobné akce vydedukovat – je rovněž přístrojem pro nenáročného posluchače a filmového fanouška.

Předurčují ho k tomu již základní parametry dvoupásmového zařízení. Celkový výkon (tj. v kombinaci s dodávaným pasivním subwooferem) je pouze 60W. Podobně jako u výše zmíněného přehrávače naleznete na soudbaru pouze minimální množství konektorů (optika, koaxiál a analog). Dekodér je omezený na Dolby Digital. A dílenské zpracování je kombinací hezky naleštěných plastů (soundbar) a lehké dřevotřísky (subwoofer). Už při pohledu na takové údaje dopředu víte, že tady si hodně muziky neužijete.

Ale nechci hned působit přehnaně negativně. Ostatně soundbary nejsou (ačkoli se o to prodejci s velkou vervou snaží) nějakými nástupci nebo snad adekvátní náhradou systémů domácích kin, které byste si měli pořídit k televizoru za každou cenu. V podstatě jde o bazmek, jehož „nutnost“ vyplynula z touhy výrobců televizorů (což jsou paradoxně stejné firmy) produkovat co nejtenčí televizory. S nedostatkem prostoru pro kvalitní reproduktory ale došlo i k razantnímu zhoršení zvuku, který je nutné získat připojením k externímu zařízení. Ať už se jedná o domácí kino, nebo právě soundbar.

Logika soundbarů tkví rovněž ve využití v prostorách, v nichž není (anebo si to majitel nepřeje) možné rozmístit sestavu domácího kina adekvátně a bez zásadních zásahů do vzhledu místnosti. Protože ne každému se chce tahat s kabely za obytnou stěnu, cpát odrostlému teenagerovi do pokoje 5.1čkovou soustavu a mít vedle gauče a televize reproduktory, které se vzhledově ne vždy hodí do zařízení bytu. Zeptejte se kohokoliv, kdo bydlí ve starém domě v Karlíně či Vysočanech a vrcholem jeho vkusu není dřevotříska z IKEA, jestli chce domů sadu plastových bedniček a zaručuji vám, že vás vyprovodí velice rychle a ne zrovna vybíravým způsobem.

Pokud si tedy uvědomíme, že soundbar je především doplněk k mizerně znějícímu televizoru a navíc je vhodný především do určitých (malých) prostor, můžeme se bavit o tom, že pořízení HT-CT60 má alespoň trochu smysl.

Ač parametrově nevzbuzuje valnou důvěru, výsledný zvuk není ani při sledování filmů (BD, DVD), ani při poslechu hudby (CD, DVD, MP3, FLAC) úplně tragický. Kvalita hudební reprodukce doslova záleží na žánru, který do soundbaru pustíte. S primitivním popíkem Katy Perry či Justina Biebera si poradí se ctí, kdy se i přes absenci prostorovosti zvuk alespoň neslévá do jednolitého rámusu, ale lze rozpoznat i jednotlivé nástroje. To samé se dá říct o přehrávání soundtracků či klasické hudby. Problém nastává až ve chvílích, kdy zasadíte soundbaru ránu čímkoli tvrdším. A tím teď vážně nemyslím Kabáty. Stačí AC/DC, trocha Metallicy a soundbar dostane takovou ránu do slabin, že se chudá celý rozvibruje způsobem, kdy máte strach o jeho zdraví. Výšky holt nejsou největší deviza.

U filmů platí to samé. Pustíte si civilní drama s dvěma lidmi v místnosti (například Linklaterovo Před půlnocí) a soundbar si hravě poradí i s těmi nejmenšími nuancemi. Dialogy zní čistě, hudba jakbymet a dokonce se čas od času objeví i přechody mezi levým a pravým reproduktorem. Vrazíte mu do kabelů Muže z oceli nebo nový Star Trek a bude se mít při největších akčních scénách co otáčet, aby nával datového toku zvládal. Subwoofer navíc sice hezky vibruje, ale to je zhruba všechno. Nějaké rozrážení okenic a rozpohybování podlahy rozhodně nečekejte. Zcela bych pak zakázal zapínání virtuálního surroundu, který kvalitu reprodukce pouze degraduje do těžko popsatelného rozpliznutí. Tudy cesta nevede.

Zdaleka nejlépe se tak soundbar zcela logicky projevuje při pouhém přehrávání televizního vysílání. Zde se naplno projeví výhody oproti interním reproduktorům v televizi, jejichž výkon je ještě nižší, takže o hlubší bassy nezavadíte už vůbec. Soundbar velmi dobře zvládá sportovní přenosy, lépe na něm zní i koncerty či mluvené slovo. Zkrátka a dobře, rozdíl mezi zvukem z televize a soundbaru je podobný jako kdy si pustíte vedle sebe Blu-ray a DVD.

V balení je kromě soundbaru, subwooferu a kabeláže samozřejmě i dálkový ovladač. Osobně mi připadá dost malý (okolo 10cm), takže nějakou častější manipulaci (například při ovládání televizoru, které je možné) bych s ním rozhodně absolvovat nechtěl. Ale co se funkčnosti týče, není s ním žádný problém. Je přehledný a nabízí – kromě obligátního polohování hlasitosti – přepínání mezi jednotlivými vstupy, a ovládání bassů a výšek. Jednoduché, standardní a vzhledem ke schopnostem soundbaru plně dostačující.

Manipulace s hlasitostí, popřípadě bassy a výškami je na soundbaru signalizována pomocí červených diod, které při dosažení maxima či minima několikanásobně zablikají. Nejedná se o nejpohodlnější systém, ale u podobného zařízení, kdy se stejně řídíte především vlastním citem, nevidím v ovládání a signalizaci žádný problém.

Pokud tedy uvažujete, že se budete „Blu-ray akce“ účastnit a máte v merku právě soundbar, nejprve si rozmyslete, na co ho chcete používat a především kde. Pakliže potřebujete rychle audio systém, který za položíte před televizor a budete z něj poslouchat večerní zprávy, sem tam nějaké DVD či Blu-ray a nepatříte mezi fajnšmekry, kteří by museli poslouchat Mozarta s každou jemnou nuancí houslistova pohybu smyčce, pak se jedná o vcelku příjemný doplněk, jenž by vám měl dostačovat. To samé, pokud máte jen malou špeluňku, nenáročné dítě požadující o trochu lepší zvuk, anebo velký domácí systém není ve vašich možnostech prostorově, ani finančně.

Na druhou stranu, zisk soundbaru rozhodně nevyjde levně. A když si spočítáte, že si kvůli němu musíte pořídit 10 filmů (o hodnotě 499 a 599 korun), dostanete se na částky, za které seženete techniku (soundbary i domácí kina), která sice rovněž nebude patřit do hi-endu, ale nabídne rozhodně více požitku. Život je holt o prioritách.

Soundbar Sony HT-CT60 nám poskytl obchod Filmarena.cz

Mohly by vás zajímat naše další recenze Blu-ray filmů a HD elektroniky »