Porovnávačka: Já, robot 3D s novým poměrem stran vs. Já, robot 2D

Adaptace románu Isaaca Asimova Já, robot sice nepatří mezi nejpřesnější převedení knihy ve film (hlavně proto, že struktura knihy je v totožné podobě nezfilmovatelná jako ucelený příběh), ale jako sci-fi blockbusteru jí lze vyčíst máloco. Dokázala být stylová, efektní a zároveň si zachovat alespoň ždibec Asimovova génia, takže ani po letech neztrácí na svém vyznění.

Blu-ray, jenž u nás kdysi dávno vyšel, se také povedl, když patřil mezi ukázky toho, jak by katalogové tituly měly být zpracovány. Nicméně pravé haló měla u nás udělat až studiem 20th Century Fox hojně propagovaná 3D verze, jíž dnes pořídíte pouze v klasickém amarayi, bylo ji však možné pořídit i s se skvostnou bustou robotího sympaťáka Sonnyho.

3D verzi najdete na disku společně s 2D verzí, přičemž balení doplňují ještě kopie filmu na DVD a bonusy na DVD. To nejzajímavější na nové edici Já, robot ovšem je, že se od původního 2D přepisu změnil poměr stran obrazu.

Zatímco předchozí edice přinesla klasický obraz o poměru 2.35:1, v němž byl film v kinech a vyšel tak i na DVD, nový výlis pracuje s tzv. částečným “open matte”, kdy je obraz rozevřený do poměru 1.78:1.

Takový postup známe v Čechách především z laciných zoomovaných ořezů Kick-Ass, Mezi vlky či Ženy v černém, v případě Já, robot ovšem nejde o negativní výsledek vycházející z šetření, ale vcelku smysluplné tvůrčí rozhodnutí (byť možná ze strany studia), které má diváku umocnit jeho 3D zážitek.

Tím, že se totiž obraz plně roztáhne a zmizí tradiční černé pruhy se vám lépe vyplní zorné pole a 3D efekt není tolik rušený (samozřejmě za předpokladu, že nekoukáte na 15 palcovém monitoru, kde si zorné pole vážně nevyplníte). Samotný film navíc s novým poměrem stran různě pracuje.

Neměnné je, že nový poměr stran přidává na obrazových informacích v horní a spodní části obrazu. Podle potřeby je pak během filmu obraz ořezáván na levé či pravé straně, přičemž se najdou i záběry, kdy obraz pouze získává po vertikální stránce a horizont zůstává nezměněn.

Výsledek pomáhá především v akčních scénách, které jsou nadmíru dynamické a mnohdy zahlcené informacemi, jež se jen málokdy drží v centru obrazu a naopak často využívají celou plochu. Pro diváka tedy změna poměru stran znamená větší přehlednost, aniž by se zásadně měnila kompozice záběrů, které možná nejsou v otevřené podobě tolik “cool”, ale rozhodně mají svůj smysl.

Na rozdíl od 3D efektu, jenž dle očekávání plní spíše roli marketingového označení. Ne že by trojrozměrnost Já, robot neslušela. Problém tkví v tom, že ačkoli některé scény vykazují opravdu slušivou hloubku a dovedou lépe pohlcovat, u podstatné části filmu je rozdíl mezi 2D a 3D verzemi k nepoznání. Co je ale velmi sympatické, že si přepis i s novým poměrem stran udržel kvality svého předchůdce a patří mezi krále “foxáckého” katalogu.

Další porovnávací screenshoty původního Blu-ray vydání a nového Blu-ray 3D (pro plnou velikost v png rozklikněte)

TIP: Další FullHD screenshoty Já, robot 3D v PNG najdete v našem samostatném Blu-ray profilu filmu