Na Blu-ray se chystají Pravdivé lži i Propast

imdb bohužel neudává, jakými objekvivy se propast snímala, jen uvádí, že trikové sekvence se točily na 65mm – http://www.imdb.com/…54/technical Ovšem na cinemascope se dnes prakticky netočí a točit se přestalo tuším někdy kolem roku 1970. Jedna z posledních vlaštovek byl první Vetřelec. Většina zbylé produkce se točila klasicky, tj bez anamorfních skel. Jejich minimální používání je docela pochopitelné, protože i přes to, že je kvalita mnohem vyšší jak u ořezu, v obraze se objevují optické artefakty (jako duhové kroužky, či světelné hvězdice), které né každému filmaři v obraze vyhovují. Z poslední doby je použili jen Abrams ve Star Treku (a možná ve třetí MI, ale za to ruku do ohně nedám), či Nolan u Počátku (ten byl ale kombinací velké spousty kamerových formátů, včetně plnohodnotné 65mm kamery). Filmové okénko má opravdu poměr stran 1.37:1. Ovšem krom toho cinemascopu se na plné políčko nezaznamenává od nějakých šedesáti let, od doby, co se začala kina předělávat buď na 2.40:1, či na 1.8:1. Filmové políčko kamera automaticky maskuje do 1.65:1. To je formát, který využívají Evropští filmaři a zpravidla v něm také filmy posílají do kin. Amerika na tento formát natáčí také, ale maskuje buď do 1.78:1, či do těch 2.40:1, protože takový druh pláten používají. Vyjímku tvořily 70mm kina, kde se točilo i promítalo v AS 2.2:1… Filmaři proto většinou používají 35mm techniku tak, že políčko má sice akademický formát 1.37:1, ale nahoře a dole jsou na políčku vždy černé pruhy. Náhledové monitory a hledáček mají zpravidla také širokoúhlé, ve starších variantách možná maskované, ale pořád v AS 1.65:1. Pokud se filmaři rozhodou, že film do distribuce pošlou ve 2.35:1 (v dnešní době ovšem velice často už přímo v 2.40:1, aby se využila celá procha plátna, lampy a promítací technika už je schopná jasově na krajích nepohasínat), pak namí v tom hledáčku a náhledových monitorech pořád obraz o AS 1.65:1, ale je tam vyznačen i podélný rámeček uprostřed znázorňující plochu výsledného obrazu. Tento systém se používá i díky tomu, že právě řešení hledáčků a monitorů je u filmových kamer už řešeno čistě elektronicky, anamoformní obraz má již zmíněné světelné artefakty (a pokud jich režisér a kameraman nehodlají využít ve svůj prospěch, raději se jich vyvarují) a nakonec je zde i nezanedbatelné hledisko post-produkce, ve které ani zdaleka nejsou standartně připraveni používat anamoformní materiál filmového políčka. To vše ve spojení s nezanedbatelným faktem, že i přes všechny ořezy obrazu má pětatřicítka pořád slušné rozlišovací schopnosti (alespoň ty určené pro záznam) prostě cinemascope odsoudilo a odsuzuje jen do nějaké raritky, se kterou můžou pracovat jen ti největší z největších (jakožto i s jakoukoli jinou odrůdou filmového materiálu). Takže asi tak. Závěrem by jsem ještě něco dodal k tomu původnímu problému, co jsme řešili. Došlo asi k vzájemnému nepochopení. Ano, na domácích nosičích byla propast prezentována v širokoúhlé verzi, takové, v jaké jí zamýšlel Cameron, tudíš nám v obraze z filmu nic nechybělo. Ale já a ostatně i Štěpán jsme mluvili o širokoúhlé verzimédia jako takového. Prostě obraz byl 4:3 bez ohledu na to, co v něm bylo. Aby bylo jasno, je to zatraceně velký rozdíl, protože jak sem psal, pokud je DVD ve formě Letterboxu, samotná obrazová sloška využívala z filmu jen minimum prostoru. Tak, aby filmy 2.35:1 netrpěly ztrátou kvality se v PALu zavedla anamorfní varianta 1.8:1 širokoúhlého obrazu. To znamená, že v konečném důsledku je každý film v PALu ve 4:3, ale ty širokoúhlé jsou roztaženy do plné výšky a televize je pak pouští stlačené. Obrazových informací tak zůstává zachováno podstatně víc. U HD je to řešeno všechno nativně, neboť specifikace jsou od začátku 16:9. To je výhoda, neboť 1.78:1 americké a 1.65:1 evropské filmy se vysílají téměř nativně. 2.35:1 obsahují černé pruhy i v širokoúhlém palu PALu, ale už jen mnohem tenčí, proto i v HD zůstávají přítomny také (k žádným anamoformním variantám HD zřejmě nikdy nedojdeme, neboť mpgeg4 pročátku neuměl žádné jiné pixely, než 1:1, i když v dnešní době i tento kodek o kousek popošel a obdelníkové body už zvládá také), ale opět jen ve formě malých pruhů… Snad sem nějak to, co jsem onehdá poprvé napsal, trochu osvětlil k vzájemnému porozumění ;)…