Kung Fu Panda 2 (recenze Blu-ray)

Když se před čtyřmi lety dopotácel do kina obézní panďák Po, byli jsme docela v šoku. Ne proto, že by nevypadal dostatečně roztomile či nebyl politicky korektní, aby si jeho trampoty užili malí i dospělí. Mohla za to skutečnost, že se studio DreamWorks po dlouhé době vzmohlo k zatraceně výživnému animáku, jehož zábavnost dokonce překonala i tehdejší konkurenci od Pixaru. Byť šlo zrovna o první díl Aut, jehož kvality se dají shrnout do věty „nebylo to zlý, ale dokud nebudu muset zabavit dítě, ať mi Blesk a spol. nechodí na oči.“

V první Kung Fu Pandě fungoval sic jednoduchý, ale pořád ještě humor, akční scény byly excelentní a co si budeme povídat, příběhy o podceňovaných otloukáncích, kteří ve finále rozbijí napadrť sebelepšího protivníka, mají i po padesáté stále něco do sebe.

Musím se ale přiznat, že ačkoliv znám spoustu lidí, kteří jsou prvním Poovým setkáním s bojovým uměním i po letech neskutečně nadšeni, samotnému mi sympaťák s hlasem Jacka Blacka poměrně rychle vyprchal a k srdci nijak zvlášť nepřirostl. O to víc mě tedy strašila představa pokračování, jimž obvykle dojde dech ještě dřív, než se film vůbec rozjede, a vy místo 90 minut perfektní zábavy půlku stopáže prozíváte při pohledu na pomalu se pohybující ručičky hodinek.

Kung Fu Panda 2 ale nakonec až tak špatně nedopadla. Sice se – trochu podle očekávání – nejedná o žádnou velkou palbu na solar, avšak pokud hledáte animák, u něhož se intelektuálně nenadřete, odpočinete si, anebo zabavíte synátora či mladšího sourozence, asi byste mezi aktuálními novinkami marně hledali lepší volbu.

Takřka vše, co dělalo první díl okouzlujícím, je totiž zpátky. Jen je to přesně podle sequelových pravidel větší, nabušenější a alespoň podle papírových předpokladů lepší. Jinak řečeno animace se po třech letech ve vývoji posunula o slušný fous dál (aneb dostanete ještě víc detailů a vizuálních vychytávek), humor si také drží předchozím dílem stanovenou laťku a jakmile dojde na akci, mají milovníci rubaček s Jackie Chanem a Brucem Lee zase co dělat, aby si v navozené extázi necákli samým nadšením do trenek.

O ženských režisérkách v Hollywoodu se možná říká, že nemají koule (eh, však víte, jak to myslím), nicméně Jennifer Yuh ukazuje, že se rozhodně nebojí odvázat. Jakmile se totiž Po a zbylí členové „kung fu komanda“ dostanou do bojového módu, létají po obraze pěsti a kopy takovou rychlostí, že napoprvé pomalu nestíháte všechny vizuální nápady zpracovávat, přestože je všechna akce nádherně přehledná, skvostně nachoreografovaná a dokonale promyšlená.

Režisérka ale předvádí kvality i jinde, když druhou Kung Fu Pandu umně zahaluje do výrazně temnějšího hávu. Už v úvodu se čeří hodně dusná atmosféra, když prolog seznámuje se záporákem, jenž se kvůli císařské koruně nebojí vyhladit celou pandí civilizaci, nicméně ani zbytek filmu není animovaným ekvivalentem veselého tajtrlíkování z Kouzelné školky. Postavy totiž umírají, hrdinové dostávají velmi často na zadek a titulní hrdina je nucený řešit trauma ze ztráty skutečných rodičů. No ano, Po si konečně uvědomí, že se nenarodil houserovi, a i největší cynikové budou mít u této scény nutkání vytáhnout zašantročené kapesníky.

Jenže pak je zde ještě drobnost jménem děj, u které se Kung Fu Pandě tentokrát zadařilo o něco méně. Ačkoliv příběhy o pomstě mají své nezpochybnitelné kouzlo, tentokrát se tvůrcům nepovedlo slibnou premisu (napruzený páv chce ovládnout svět, zatímco s ním má Po nevyřízené účty) přetavit do adekvátní porce dějového mazu, v němž by kromě bojových sekvencí a humorných vložek bylo i ono „něco“, kvůli čemu by ve vás film i po pár dnech emocionálně rezonoval a vyvolával ve vás nutkání pustit si ho znova.

V případě druhé Kung Fu Pandy se bohužel téměř vše podstatné dozvíte do konce první třetiny a pak už jen čekáte s imaginární tužkou v ruce a odškrtáváte si povinné součásti báchorek, v nichž hrdina putuje na místo určení, aby se dočkal pořádného výprasku, trochu potrénoval, „nečekaně“ spasil svět a zamával s úsměvem do kamery. Dokonce dojde i na předvídatelný cliffhanger, jenž sice přináší poměrně slibnou zápletku pro další díl, pravděpodobně na něj ale nebudete čekat s kdovíjakou nedočkavostí. Ne, ani přesto, že film dějovou prázdnotu opravdu obratně vynahrazuje obrovským zástupem akce a třeskutě vtipných momentů.

Druhé setkání s Poem tak sice zůstalo příjemnou, neurážející zábavou, u které není problém se dobře bavit. Nicméně už teď je znát, že Dračímu bojovníkovi by bohatě stačil jeden film a že tvůrci pomalu ale jistě nemají z čeho vařit. Co teprve u případného třetího dílu, jenž už by opravdu mohl sklouznout do šedivého průměru, do něhož se před časem dostal věčně nabubřelý, kdysi však i hodně zábavný zlobr Shrek. Takový osud bych Poovi nepřál a vy doufám také ne.

Technické provedení

Animáky jsou na Blu-ray všeobecně zárukou kvalitního audiovizuálního zážitku a ani Kung Fu Panda 2 není výjimkou, neboť jde o jednoznačný demodisk, na němž můžete do skonání světa ukazovat možnosti filmové prezentace na Blu-ray.

Vlastně ani nevím, co chválit dřív. Nádherně syté barvy? Fantastickou černou a stínokresbu? Ostrost? Detaily? Nulové zrno? Konstrast? Vše je naprosto perfektní, takže vám nezbývá než se pohodlně usadit v křesle a pouze si vychutnávat jednu obrazovou laskominu za druhou. Ať už to znamená graficky úchvatný prolog, jakoukoliv z bitek, chytání kapek rosy či finální vyřizování účtů, v němž je tolik úchvatných momentů, že se vám ze vší nádhery pravděpodobně nejednou zastaví dech. Takhle má vypadat obraz na Blu-ray. TAKHLE.

Disk je přitom parádní i po stránce zvuku. Dialogy jsou nádherně čisté, společně se soundtrackem bravurně vyvážené a ačkoliv komorní momenty ničím výrazně nepřekvapí, zadní kanály i při nich neustále pracují a odvádí lví podíl na budování východní atmosféry.

TIP: Další FullHD screenshoty a podrobné technické informace o videu a zvuku najdete na samostatném Blu-ray profilu

Pravá síla vymazleného Dolby TrueHD osmikanálu (český dabing, byť pouze v SD, je ovšem také velmi dobrý) pak samozřejmě tkví v akčních scénách, v nichž se ozývají údery v podstatě ze všech stran, přičemž podobně jako u obrazu i tentokrát všemu natrhává pozadí závěr, jenž je po stránce zvukového mixu naprostou slastí pro všechny hrdé majitele domácích kin.

Bonusy

Pokud jste doufali, že se i na český Blu-ray dostanou exkluzivní krátké filmy, v nichž Po dělá to, co mu jde nejlíp (jí a mlátí padouchy), musím vás zklamat. Na tuzemském blučku totiž trochu nepochopitelně nejsou.

Naštěstí se ale jedná o jedinou bonusovou ztrátu a vše ostatní je na svém místě. Můžete si tedy vychutnat pohled na inspirační zdroje ve filmu se objevivších lokací (Animation Inspiration), zahrát si dvě varianty klasické hry se skořápkami (v jedné hledáte pandu, v druhé králíka), naučit se základní slovíčka v mandarinštině, pustit si pár upoutávek či songů z ostatních filmů od Dreamworks, anebo se třeba podívat, jak se tvůrci vydali před tvorbou filmu do zoo omrknout skutečné pandí mládě.

Pokud jste ovšem spíš na filmařskou stránku věci, pak se vším zmíněným nemusíte ztrácet čas a můžete se místo toho rovnou vrhnout na to nejdůležitější, čímž je audiokomentář tvůrců, v němž se dozvíte první poslední o výrobě podobného animáku. Nechybí totiž režisérka, choreograf, designér, ani vrchní animátor a všichni mají plnou pusu interesantních informací. Jen si dejte pozor na to, že se spousta informací kryje s fíčurou The Animator's Corner, kde kromě komentáře dostanete i ohromnou dávku Picture-in-Picture materiálů.

A až skončíte, můžete se dorazit průměrným featurettem Kickin' It with the Cast, v němž se představí nejen Jack Black, ale třeba i Angelina Jolie či Jean-Claude Van Damme, kteří vám poví něco o svých postavách a práci za nahrávacím mikrofonem, a pětiminutovkou vystřižených scén.

I bonusově je tedy rozhodně o co stát, ačkoliv vše podstatné vlastně zajistí pouze jeden obsáhlý audiokomentář.

Mohly by vás zajímat naše další recenze Blu-ray filmů a HD elektroniky »