Kniha přežití (recenze Blu-ray)

Bratři Allen a Albert Hughesové do kin naposledy vyrukovali společně s Johnnym Deppem a jejich Z pekla rozhodně mělo něco do sebe. Od té doby si chlapci dali od celovečeráků pauzu a dalším těžce přestylizovaným snímkem na nás útočí až po téměř deseti letech. V Knize přežití potvrzují, že sice mají velice ojedinělé vizuální cítění a čich pro výběr zajímavé látky, dobré vyprávění jim ale od ruky úplně nejde.

On bude problém spíš ve scénáři, ale i ten si tahle dvojka přece musela odsouhlasit. Kniha přežití se odehrává v postapokalyptickém světě, ze kterého byla smetena veškerá vegetace spolu se známkami civilizace. Těch pár lidí, co se po Zemi potuluje, buďto zanedlouho pojde hladem a žízní, nebo pistolí formujících se gangů.

Vůdce jednoho z nich, který si ještě pamatuje doby, kdy o chléb ani vodu nebylo nouze, má – řekněme – diktátorské ambice a ví moc dobře, že se správnou volbou slov, ve které by mu pomohla jistá kniha s křížem na přebalu, by mohl strhnout celé davy. Jenže tahle knížka, jelikož se jí přisuzovala vina za veškeré války, byla spálena a jediná její kopie už po třicet let cestuje po Státech v rukou člověka s tváří Denzela Washingtona.

Asi to nebude žádné dramatické odhalení zápletky, když prozradím, že se nejedná o skautský manuál, ale o Bibli.

Kniha přežití má zajímavý námět, který tvůrci uchopili za špatný konec. Veškerý potenciál se vytrácí na Eliho cestě bůhvíkam (doslova), protože Hughesové divákovi nic jiného než putování neukážou.

Ocitáme se tedy v chaotickém postapokalyptickém světě, který by mohla sjednotit víra a otázkou je, komu se nástroj ke sjednocování dostane do rukou. Jestli Carnegiemu (Gary Oldman), nebo čert-ví-komu – Eli totiž někam míří, divák ale do posledních minut netuší kam (stejně jako hlavní hrdina).

Ve filmu se na samém začátku setkáváme se ztělesněním zla (Carnegie), ono vyšší dobro, kvůli kterému Eli obětuje doslova všechno, je ale pro diváka nehmatatelné a ačkoliv tušíme, nikdo ho nezmíní. Jako by si Hughesové nebyli jistí, jestli bude z Knihy přežití lepší udělat filosofickou rozprávku, nebo akční postapokalyptický film – místo volby jednoho se snaží o obojí a ve výsledku je z toho ředěný koktejl dvou do sebe nezapadajících chutí.

Takže ano, Eli sem tam předvede zajímavé akční kousky. Obě přestřelky jsou skvěle natočené (ta druhá je jen na pár záběrů bez střihu a kameraman v jejím rámci doslova přebíhá z jedné strany na druhou), obě rvačky mají skvělou choreografii (a ačkoliv vypadají jednoduše, je za nimi velice obtížný filmařský proces), Kniha přežití by ale fungovala i bez nich a Hughsové je sem zřejmě šoupli jen proto, aby nalákali také diváky vyhledávající filmový adrenalin.

Opravdu nezbytná je totiž pro děj příběhu jen první přestřelka, kde se divák dozvídá, že za Elim zřejmě stojí nějaká vyšší moc. To samé pak platí o velmi povrchním filosofování – kdyby byla Kniha přežití jen postapokalyptický akční film, tři čtvrtiny dialogů by se mohly vyškrtat ve prospěch nějakých atraktivnějších scén (tedy především objevování „nového“ světa).

Carnegie se snaží stát novodobým vůdcem ne nepodobným Musolinimu nebo Hitlerovi a v tom spočívá ohromný scenáristický i herecký potenciál. V Knize přežití je díky její snaze o hru na obě strany spíš utopený.

Film je dobrý i přes to všechno. Hughesové se sice perou s příběhem dost nešikovně, umějí ale vytvářet zajímavé (i když si osobně ani zdaleka nemyslím, že pěkné) vizuály, občas se vytasí s nějakou opravdu vymazlenou vychytávkou (zmiňované přestřelky a souboje, Eliho střelba z luku, která je kompozičně a střihově zajímavá pokaždé…) a díky charizmatickému Denzelu Washingtonovi a Garymu Oldmanovi film šlape i v pomalejších pasážích.

A minimálně jedno se Hughesům musí nechat: Natočili námět, na který by se v rámci mainstreamu moc filmařů neodvážilo ani sáhnout.

Technické provedení

Než se pustíme do rozboru obrazového přepisu, rád bych se chvilku věnoval kameře. Kniha přežití je točená na RED One, což je informace zajímavá spíš pro technické geeky, důležité je ale zmínit obrazové korekce, které Hughesové zvolili k aplikaci. Obraz celého filmu je totiž značně desaturovaný, kontrastní a má těžce zvýrazněnou černou složku.

Tahle kombinace bohužel výslednému vizuálu moc nesluší. Hughesové dbají na to, aby vždycky byla správně naexponovaná obloha a oblaka, přitom se jim ale utápí ve tmě (resp. ve stínech) hlavní plán (zpravidla je podexponovaný). Takže většina celků (ale i polodetailů) vykresluje pozadí scény, tváře postav a detaily jejich oblečení ale zůstávají nečitelné.

Lidskému oku to může být dost nepříjemné: Logicky se soustředíme hlavně na to, co se děje kolem lidí, a ne kolem deset kilometrů vzdálených kopců. Osobně mi Kniha přežití a její obrazové korekce připomínají spíš dílo amatérského filmaře, který ve snaze o zatraktivnění vizuálů vyhnal veškeré obrazové korekce do extrémů, aniž by tušil, co to udělá s čitelností obrazu. Něčemu takovému nefandím.

Pravda, sem tam – když jsou dobře nasvícené – vypadají záběry skvěle, většinou se ale nejdůležitější obrazy utápějí v temnotě (a to nemluvím o scénách, ve kterých je to jako umělecký záměr – jako třeba rvačka pod mostem – nýbrž o normálních dialozích apod.).

Samozřejmě se to podepisuje i na čitelnosti Blu-ray přepisu. Ten sice předvádí naprosto solidní černou a desaturované barvy mu nedělají problém, kresba ve stínech je ale mizerná – jednoduše proto, že jí nebylo odkud brát. Takže je to přepis věrný, ale nikterak atraktivní.

Úroveň ostrosti se kupodivu napříč filmem mění. V prvních minutách obraz působí trochu rozostřeně, jako by polovina záběrů byla slepých, s přibývající stopáží se kresba v detailech zlepšuje. Naprosto dokonalých je ale jen pár záběrů (zpravidla detaily tváří v exteriérech, třeba na té Denzela Washingtona byste občas mohli spočítat každý vous), zbytek spadá pod klasický průměr.

Nikterak oslňující obraz doplňuje zpočátku podobně neoslňující zvuková stopa, která se pořádně rozezní až při akčních scénách. V ten okamžik si člověk uvědomí, že tahle DTS-HD Master Audio 5.1 stopa patří ke špičce.

Bonusy

Na to, jak silnou dokumentární výbavou se disk chlubí, si člověk moc informací neodnese. Bonusy Knihy přežití startují Maximum Movie Mode fíčurou, kterou známe třeba z Watchmenů (recenze), čtvrtého Terminátora (recenze), nebo čerstvě z Leterrierova Souboje Titánů. Stejně jako u posledního zmiňovaného ale není ani trochu využitá. Vlastně je tu úplně zabitá.

PiP dokumenty se objevují jen občas a jejich výpovědní hodnota je prakticky nulová, žádné vstupování režisérů do scény ani nic podobného se nekoná… Vlastně to není MMM takové, jak ho známe, ale spíš jen odbyté PiP. Zajímavé jsou snad jen pasáže srovnávaček se storyboardem, ty ale velmi rychle omrzí a jedna srovnávačka s pre-vizem to pak nezachrání.

Focus Points jsou dostupné jak v rámci MMM, tak samostatně. Zaberou asi půl hodiny a často opakují, co zaznělo v MMM. Zabývají se klasicky pre-produkcí, rozborem některých scén (třeba jak se točila bitka v baru, což je opravdu zajímavé), kulisami a tím, jak se kladl důraz na rekvizity, nebo třeba trochu oldschoolovým způsobem kresby postapokalyptických scenérií (díky často statické kameře nemusely vznikat jako 3D modely).

Zbývají už jen 2 minuty nicneříkajících vystřižených scén, pětiminutovka o soundtracku (jeden z režisérů a skladatel… moc toho nerozeberou), animák Lost tale of Billy (příběh dětství Carnegieho, neuvěřitelně o ničem) a dvě čtvrthodinovky Starting Over a Eli's journey.

První řeší, co by se dělo, kdyby si lidstvo prošlo nukleárním holokaustem (samozřejmě se tu jen potvrzují věci naznačené ve filmu), druhá se snaží trochu filosofovat nad námětem.

Mohly by vás zajímat naše další recenze Blu-ray filmů a HD elektroniky »

Související články a recenze

• Strážci - Watchmen (recenze Blu-ray)
• Terminator Salvation (recenze Blu-ray)
• Maximum Movie Mode - Blu-ray Strážci na maximum