IMAX versus 35 mm na Blu-ray - 1:0

Tak pokud udela 1.78:1 verzi primo reziser nic proti nemam, ale neskutecne me stve, kdyz filmy tocene v Super35 a promitane v kine v 2.35:1 jsou pak u nas na dvd/bd v 1.78:1. Pritom v zahranici vychazi v 2.35:1. Je mi jasne, ze se vetsinou nejedna o orez, ale vic obrazu misto pruhu, ale original je original. Je take zajimave, ze jsou tim postizeny pouze dvd vydavane v lokalnich edicich. Majors vsechny Super35 filmy vydavaji v 2.35:1. To jsou jako levnejsi ty openmated mastery? Kvuli tomu jsem si nekoupil treba Hero (Hrdina), o ktery jsem mel velky zajem, pritom nikde ve svete jsem na verzi 1.78:1 nenarazil, pouze u nas :( Onehda byla i afera, ze takto vysel v Americe film Tideland a reziser Terry Gilliam z toho radost rozhodne nemel. Doporucoval fanouskum, aby si na TV nalepili cerny pasky x cm ze shora a x cm ze spoda a tim se dostanou na 2.35:1 puvodne zamyslenou a hranou v kinech :)

jj, tideland myslim vysel v nejlepsi edici v nemecku a snad dokonce na HD DVD jeste. lokalni orezany edice jsou zrejme opravdu levnejsi udelat takhle … nedavno sem mailem zazadal o moznost projit si takovej vznik lokalniho BD, takze mozna budeme zanedlouho vedet vic :) a hrdinu bohuzel na DVD mam :D

Vážím si toho, že někdo takové články píše a nechci prudit, ale stejně musím přidat pár poznámek:

1. Klasický film má sice šířku 35 mm, ale to je pro velikost obrazu nepodstatné. Důležitější údaj je šířka samotného obrazového políčka (cca 22 mm, jak je patrné i z nákresu)… Tedy, srovnávat 35 mm a 70 mm je nesmysl (už jen proto, že na IMAX, oproti 35mm i standardnímu 70mm filmu, se zaznamenává horizontálně) – relevantní by bylo poměřovat 22 mm a 70 mm, případně rovnou plochu políček – potom by se dalo říct, že na IMAX se vejde ca 10 více informací.
2. Poměr stran IMAXu přeci není 1,78:1 ani 1,85, ale 1,44:1. Předpokládám tedy, že v něm byly točeny i vybrané scény v Dark Knight nebo druhých Transformers (opravte mě, jestli se pletu, v IMAXovém kině jsme na nich nebyl). V tom případě se tedy moc nedá mluvit o žádném „plném 16:9“ ani o tom, že Big Screen edice přináší film tak, jak byl zamýšlen. Je to prostě stále oříznuté, jen ne tolik.

1 – Diky za doplneni (popravde se mi nechtelo zachazet do detailu o perforacich, zvukovejch stopach apod., nicmene jsem mohl dopsat presne pocty … mluvit o petatricitce jako o petatricitce mi prislo snazsi :D) 2 – Ono je to diky tomu, ze sefredaktor „zmizikoval“ zavorku, z textu necitelne, ale pisu, ze "…jelikož se u IMAXu používá jiného poměru stran, nabízí také větší množství obrazových informací … Tento poměr stran je velmi blízký 16:9, což je standard pro HDTV.
- takze nikde (doufam), nepisu, ze je IMAX v 16:9. Ten orez tam je vzdycky, ale zrovna v pripade sledovani na 16:9 musim (navzdory diskuzi) rict, ze je to dobre… (pravda, uznavam, ten text je asi sam o sobe trochu krkolomny, ale chtel jsem se o to podelit)

Co se orezu tyce, tak zde jasne kraluje Casino Royal.Doporucuji shlednout uplne prvni trailer, ktery krom to, ze ma namisto pomerancovych pletovek barevnost realnejsi a pohlednejsi, je rovnez ve formatu 16:9, zatimco na DVD/BD je obraz oriznuty a doplneny o „prekrasne“ cerne pruhy.Nevidime tedy po stranach vice, ale naopak nahore a dole mene.Tomu, kdo ma tohle na svedomi bych usekl ruce!

Jestli bude Avatar na BD v 2,35:1, tak to se mnou sekne.

ono si je nutne uvedomit, ze se jedna o umelecky zamer – samozrejme i v pripade prepisu. kazdy film ma nahrany obraz „pres“ cerne pruhy, orezava se vzdycky (samozrejme pokud se nepouziji jina skla) a vzdycky je to tak, jak si preje reziser a kameraman teaser na QoS byl z prvnich natocenych zaberu a spichnuty nnarychlo, proto nemel barevne korekce ani orez, ktere by odpovidaly reziserove vizi. a stava se to btw pomerne casto

Pro orez Casina neexistuje zadne smysluplne oduvodneni.Jaka je vyhoda videt z obrazu mene?Do kina at si to riznou trba na 3:1, je mi to fuk, ale na domaci nosice to takhle nesmyslne rezat je trestuhodne.Ja jsem se Casina na BD hodne rychle zbavil.Priserny barvy a kravskej orez, nic pro me.Perfekni ukazka, jak se da postprocesem doku*vit jinak kvalitni film.

pro pedra: Není ostuda něco nevědět nebo něčemu nerozumět, není ostuda se na něco, čemu nerozumím zeptat, ale je ostuda něčemu nerozumět, a přitom poučovat o tom ty, kteří tomu rozumějí. A už toho dětského trucování, které tady předvádíš, prosím nech.

Takže když se film natáčí ve 4:3 a pak se tedy ořízne kupř na 2,40:1 ta jak režíser zamýšlel, tak pozdější ořez pro 4:3 TV, který se dělal v éře CRT vlastně musí přidat i něco ze zhora a zezdola? Tedy to co řekněmě režisér nezamýšlel? Jinak mi teda pořád hlava nebere, jak udělali dřív z 21:9 formát 4:3 – to je pro mě něco jako kvadratura kruhu :D

AD Pedro: Takže jestli jsem to pochopil, tak film CR se natočil v 16:9, a pak se ořízl na 2,40:1 pro kina a pro domácí nosiče? Což je teda asi postup zcela běžný, o kterým by Pedro nevědel, nebýt teaseru v 16:9 bez pruhů s kusem horního a dolního záběru navíc?

O tomto konkrétním případu jsem již jednou s Pedrem diskutoval (tímto tě zdravím) na sony-playstation.cz – ještě úředtím, než tam Pedro dostal BAN.

Já jsme tě nechtěl naštvat a už vůbec ne prásknout, ale nediv se, že jsem to zmínil když tu tak všem nadáváš.

Vrátím diskuzi na začátek a pokusím vysvětlit svůj dotaz lépe – přiznávám, že se mi to moc nepovedlo. Když se z filmu (21:9) udělá 4:3 tak se, jak říkáš, oříznou kraje – to chápu. Já nemám moc představivost, ale zdá sem mi to prostě nějakk moc velké oříznutí na ten konečný obraz. Položím ten dotaz tedy chytřeji a zcela vážně: Opravdu se jen uříznou okraje?

pro wasilla: Způsob, jak se dostat u filmů, v kině promítaných ve verzi 2,35:1, na „televizní“ verzi 1,33:1 (aka 4:3), záleží na tom, na jaký negativ byl film natočen.

Řada starších filmů byla natočena s anamorfickou předsádkou, u takových je i na negativ uložen obraz ve formátu 2,35:1, a verze 4:3 se tedy nedá docílit jinak, než že se obraz po stranách odřízne. I tento ořez se ale dělá dvojím způsobem – buď tím totálně prasáckým, kdy se mechanicky odřeže stejně velká část obrazu vlevo i vpravo, a divák vidí „prostředek“ původního záběru. Nebo existuje o něco citlivější přístup, tzv. „plovoucí maska“, kdy se v každém záběru vyřízne ta část záběru, která je významově důležitá, tedy v některém záběru se ponechá více z levé části obrazu, v jiném více zprava, v dalším zprostředka, někdy se ta „maska“ dokonce pohybuje, takže z původně statického záběru (např. v souboji pistolníků) nyní kamera jakoby „přejíždí“ z leva doprava, z jedné postavy na druh.u Ale ať už je u filmů natočených s anamorfickou předsádkou použita jakákoliv metoda, vždy ve verzi 4:3 vidíš jen o něco víc než polovinu obrazu z kina (1,33 vs. 2,35:1).

Druhou možností jsou filmy, které se v kinech promítaly ve verzi 2,35:1 a v tomto formátu režisér s kameramanem i při natáčení všechny scény komponovali, použili ale negativ jiného rozměru než 2,35:1 (nejčastěji 4:3 či 1,66:1). V „televizních“ verzích se pak dociluje výsledného obrazu 4:3 hned několika způsoby – i zde je část přepisů „prasáckých“, tedy verze 2,35:1 se stranově odřízne, tak jak popisuji výše (tedy buď stejně po stranách, nebo „plovoucí maskou“). Část filmů je ale v tomto případě do verze 4:3 upravena tak, že se vezme negativ (na kterém je „více obrazu“ než v kinové verzi 2,35:1, vždy nahoře a dole, ale pozor! – někdy i vlevo a vpravo), a z něj se úplně nově vytvoří obraz ve formátu 1,33:1. Někdy už režisér s kameramanem s totuto variantou dokonce počítají, a při natáčení záběr komponují současně pro výřez 2,35:1 a 1,33:1, či pro výřezy jiné (1,85:1, 1,66:1). Ve výsledku pak tyto verze 1,33:1 mají oproti verzi 2,35:1 nejčastěji více obrazu nahoře či dole. Jak psáno výše – buď se tak děje s vědomím kameramana a režiséra, a pak jde svým způsobem též o autorskou verzi (film má pak dvě rovnocenné autorizované verze, ve dvou odlišných obrazových formátech), a nebo, častěji, opět o mechnicky vytvořený výřez nějakým „pocmrdou“ ve studiu. Pak jsou ve verzích 1,33:1 k vidění takové věci, jako mikrofon nad hlavou herců, protože kameraman s režisérem nepočítali s tím, že by někdy někdo mohl vidět to, co je na negativu zaznamenáno „nad“ či „pod“ širokoúhlým výřezem, do nějž záběr komponovali.

Vše výše napsané je hodně zjednodušené, existuje víc variant negativů i způsobů přepisů, ale pro základní orientaci to doufám stačí. :)

panove, kdyz vidite, ze nekomu neco proste nevysvetlite, ze jakekoliv rozumne a logicke argumenty nezabiraji, a dotycny proste bude trvat za kazdou cenu na svem, myslite, ze ma cenu to po 180 vysvetlovat a hadat se ?

me to proste prijde jako zbytecna ztrata energie…;-)

Jak tak čtu všechny ty články, chci napsat jen jednu poznámku. Naprosto mě vytáčí, když něko „nudli“ ve formátu 2.35:1 bere za ořez formátu 16:9. To si ten člověk neuvědomuje, že formát 2.35:1 je ve skutečnosti větší než 16:9 a ta „nudle“ je způsobena konzumním kompromisem ořezu formátu? Bolí mě srdce, když si nemůžu koupit film s plným poměrem tak úžasným, jako je 2.35:1 a musím se spokojit se zmenšením počtu řádku daném debilním standardem 1920×1080 místo 2560×1080.

to ale pletes jablka a hrusky. Rozliseni na pomer stran nema vliv. A ten debilni standard je dany tim, ze se jednak kompletni televizni produkce dela v 16:9, druhak je pomer filmu v 16:9 vs 2.35:1 skoro 50:50. To, ze sledujes zrejme jen mainstream, ani zdaleka neznamena, ze se vic filmu dela v „nudli“

Zdravím vás mám možná pro mnoho zvás hloupý dotaz ,ale rád bych na něj dostal odpověď. Jelikož tu vidím samé poměry 2,39:1 16:9 a podobně mohl by mi někdo vysvětlit jak je to bodově ? Mám tím na mysli 16:9 = 1920:1080 Kolik se teda jedná bodově 4:3 , 2,39:1 , 1,41 a tomu podobné? Nějak si to nedokáži spočítat. Předem díky za odpověď.