Blu-top: Nejlepší filmy zesnulého Philipa Seymour Hoffmana

Herec a režisér Philip Seymour Hoffman, kterého si ne každý pamatoval podle jména, ale rozhodně podle obličeje a vždy precizního hereckého výkonu, zemřel. Nalezen byl ve svém bytě na Manhattanu a předběžná zpráva o smrti hovoří o pravděpodobném předávkování drogami. S těmi si Hoffman zahrával již několik let a svou závislostí se na veřejnosti rozhodně netajil, když přiznával, že má jednoznačně problém a několikrát se sám vydal do léčebny, aby se vyhrabal z nejhoršího. Inu, tentokrát již bylo pozdě, a tak z hollywoodského kolbiště odešla další významná persona, které bude rozhodně škoda. Hoffman možná nebyl fešák, aby mohl být na plakátech velkých blockbusterů, ale rozhodně byl PÁNEM HERCEM, na jehož odhodlání a ponoření se do role bylo radost se koukat.

I proto bylo nesmírně těžké vybrat ultimátní doporučení filmů, kterými byste mohli tradičně vzdát talentu zesnulého hold. Hoffman měl totiž na triku v podstatě jen kvalitní kousky. A to ať už se jednalo o filmy Paula Thomase Andersona, anebo komerční hity jako Moneyball, Hunger Games, Piráti na vlnách či Soukromá válka pana Wilsona. Následující trojici filmů tudíž berte jen jako výtah oblíbených kousků pisatele článku, jimiž si s největší pravděpodobností zpestří pár následujících večerů.

Mission: Impossible 3

Pro mě osobně jednoznačná jednička, co se týče Hoffmanových blockbusterových výkonů. Účast v Mission: Impossible je vždy zatraceně nevděčná, neboť divák od začátku fandí Ethanu Huntovi a od záporáka se čeká jen temné koukání, ďábelský plán a v závěru velkolepá bitka s hlavním hrdinou, který jednoduše musí vyhrát. Hoffman si však svoji roli nesmírně povodil a dokázal publikum přesvědčit, že tentokrát by si právě on mohl s Huntem a jeho nově nabytou rodinou pořádně vytřít pozadí (jaké překvapení po mizerném Dougray Scottovi z druhého dílu). Zavalitý Owen Davian se totiž špionážních služeb rozhodně nebál a svojí protřelostí a neustálým plánováním dalších kroků dokázal vyrovnávat svou nevyhovující fyzickou kondici. A když došlo na výslechy, z jeho chladnokrevnosti mrazilo až mezi půlkami. Což si bez Hoffmanova zpoceného a přitom stoického výkonu dnes nelze příliš představit.

Mistr

Nezmínit ani jeden z filmů Paula Thomase Andersona by byl hřích a zdaleka největší nezmínění Hoffmanova výkonu v roli Lancastera Dodda. Sektářského vůdce, který dokázal jen svým uhrančivým přednesem oblbnout davy lidí, kterým kdyby ve světle víry rozkázal skočit z mostu, oni by to bez řečí udělali. Jeho střet s Joaquinem Phoenixem dal zadělat na doslova herecký koncert, v němž si dva z nejlepších herců současnosti nedarovali jedinou repliku a dodnes je pro mě těžké rozsoudit, který z nich dokázal svým odevzdaným výkonem s mnoha jemnými nuancemi toho druhého překonat. Remíza tudíž bude fér. I když dokonalou ejakulaci předvedl pouze jeden.

Capote

Ztvárňovat fiktivní postavy je jedna věc, ale ponořit se naplno do skutečné osobnosti, aby se celý svět nevztekal a jen fascinovaně zíral na plátno a hltal každý „frame“, na to už musíte mít talent od boha. A Hoffman ho rozhodně měl. Capote dnes sice možná patří mezi filmy, na které se po letech trochu zapomnělo, Hoffmana však vystřelil k oscarovým výšinám, neboť zde slavného literáta ztvárnil způsobem, v němž se samotný herec hledal jen velmi těžko. Hoffman se Capotem na dobu filmové stopáže stal, když přejal díky maskérům vzezření a sám poté přidal i specifickou mluvu, pohyb a jednání, které ve vzájemné kombinaci znamenaly podívanou, z níž zrak přechází i dnes. Dobrý herecký výkon totiž na rozdíl od triků nemá jak zestárnout a vyprchat. I proto se na Hoffmana jen tak nezapomene.

A jaké hoffmanovské favority máte v paměti vy?