Avatar - prodloužená sběratelská edice (recenze Blu-ray)

Konečně jsme se dočkali! Po dlouhém čekání, kdy jsme si museli vystačit pouze s vanilla edicí (recenze) „největšího filmu všech dob“ se modří mimozemšťané Jamese Camerona vrací, aby pozemšťanům a jejich vjemovým čidlům nakopali zadek (pokud oči a uši nějaký mají). A dělají to sakra efektně.

Psát o Avatarovi je tak trochu jako vzpomínání na čokoládový dort z Café Imperial (mimochodem doporučuji), kdy s každým soustem objevujete nové a nové chutě.

Napoprvé vás uhraně neskutečná vizuální stránka, která zkrátka nemá obdoby (být Robert Zemeckis, přemýšlím o sebevraždě), napodruhé si začnete užívat archetypální, ale stoprocentně funkční příběh, nacpaný až po okraj tématy toho nejtěžšího myšlenkového ražení (kromě zeleného poselství se mimo jiné dozvíte dost o válečných veteránech a jejich frustracích, pohledu lidí na postižené a důležitosti mozkové tkáně na úkor těla)…

A napotřetí už ve vás emoční dunění vyvolá byť jen lehké zakmitání smyčce Hornerova soundtracku.

Při dalších zhlédnutích už se zážitek pouze stupňuje, a to především proto, že má člověk konečně čas všímat si detailů, jichž jsou ve filmu tisíce.

Kromě fotorealistických modrásků se můžete kochat komplexností a živostí Pandory, užívat si Cameronovu čistou, možná až příliš dokonalou filmařinu (všechny trademarky jsou přítomny) a žasnout, že i něco takhle „dějově primitivního“ dokáže z odrostlých pánů a dam udělat nadšeně výskající děcka, jimiž byli při prvním sledování Star Wars.

Trochu odvážné tvrzení? Ani náhodou. Hned několik scén z Avatara je emocionálně stejně silných jako Lukeovo sledování zapadajících sluncí, laškování mezi Jakem a Neytiri vyvolává úsměvy jako v případě hádek Hana a Leiy, a dokonce i Grace má tolik moudrosti, že by po ní Obi-Wan Kenobi do deseti minut vystartoval s nabídkou na odpolední kávičku.

Kromě toho si jak Star Wars, tak Avatar umně půjčují prvky ze spousty jiných filmů, ale mixují je s vlastními originálními nápady, kvůli čemuž nemáte nikdy pocit totální recyklace. Což vypovídá o tom, jak inteligentní filmaři je točili (škoda, že pak Lucasovi jeblo).

Zkrátka a dobře – Avatar je výjimečný film a výjimečný zážitek, ke kterému nepotřebujete ani 3D, ani basu piv, abyste se dokázali bavit. Do deseti minut vás totiž pohltí perfektní filmařinou, předestře sympatické postavy, s nimiž není problém se ztotožnit, a otevře brány do světa, v němž je tak krásné se ztratit.

A kdo tvrdí opak, ten má jeden velký problém – definitivně v sobě zabil onoho malého caparta, co měl rád pohádky o tom, že důležitá není moc a síla, ale odvaha, vytrvání… A taky trochu víra. V sebe sama a v tomhle případě i Matku přírodu.

Rozšířené edice

Jak vám zcela jistě neuniklo, třídisková edice nabízí hned tři sestřihy, z nichž si můžete vybrat dle vlastní chuti, zájmu, oblíbenosti a diváckého hladu po pandorských horách, bažinách či džunglích.

Popravdě však žádný z rozšířených sestřihů není vyloženě terno a do posledního filmového políčka vypreparovanému kinosestřihu nesahá ani po paty. Jak to? Jednoduše kvůli tomu, že jak o osm minut delší Re-release (v zámoří byl i v kinech), tak o 16 minut delší sběratelská edice plynou o dost pomaleji a s mnoha hrboly, které původní verze neobsahuje.

Pokud tedy čekáte další výrazné rozšíření, jakým byly režisérské verze Vetřelců či druhého Terminátora, můžete si nechat zajít chuť. Avatar takový není.

Cameron přidává takřka výhradně scény, které jsou pastvou pro oči, ale nic víc. Což ještě tolik nevyniká u Re-release verze, jež je upravená o něco lépe a svou drobnou stopáží tolik nenarušuje strukturu filmu, ale v případě sběratelské verze budete mít místy co dělat, abyste nesáhli po dálkovém ovladači. Zbytečnost mnohých scén je totiž do očí bijící.

Ano, úvod na Zemi vypadá hodně „cool“, ale to je všechno. Začátek je kvůli němu příliš utahaný a nezáživný, a rozmluva s Eywou o planetě s absentující zelení najednou ztrácí na své síle, protože si už nepředstavíme totální devastaci, ale jen neony, šeď a lidi v dýchacích maskách.

Scénou, kdy Jake a spol. loví pandorské nosorožce, Cameron narušuje precizně sestříhaný výcvik (a Horner recykluje bitevní soundtrack), nově přidaná Tsuteyova smrt ubírá závěru na emocionálním dopadu, a v podobném duchu by se dalo pokračovat.

Abych ale jen nehanil, návštěva rozstřílené navijské školy je parádní, to samé platí o mnohých drobně rozšířených scénách, a takový rozhovor Grace s Jakem o sestře Neytiri je zásadní skoro jako když se ve Vetřelcích dozvíme, že měla Ripleyová dceru.

Zároveň je dobré vědět, že si nové scény můžete pustit i bez sledování celého tříhodinového opusu. Stačí v menu kliknout o pár záložek vedle a pokochat se novým materiálem zcela samostatně. Navíc se nemusíte bát absence kontextu té či oné scény, neboť jsou všechny uvozeny sekvencemi z kinoverze.

Technické provedení

Co vám budu povídat… Kdo vlastní, či viděl první avataří release, má předem jasno. Ano, Blu-ray Avatara je bezpochyby referenčním diskem, jenž by neměl chybět na poličce žádného technokrata.

První věc, která svlaží oční bulvy, je neskutečná tridimenzionalita obrazu, již může většina titulů Avatarovi jen a jen závidět. Když Jake vylézá z kryokomory, doslova cítíte, že velikost sálu činí několik set metrů. Místnost s avatařími linky vytváří dojem prostorovosti natolik silně (i přes to, že jde z poloviny o naklíčované pozadí), že dostanete chuť se jí také projít, a co teprve scény z džungle, u nichž je použití slov jako „plochost“ a „repetetivnost“ sprosté slovo.

Avatar rovněž uhrane nevídaným množstvím detailů, když vás doslova donutí stopnout několikrát obraz a s čelistí vypadlou z pantů zkoumat vykreslování pórů na lidských či plně digitálních tvářích, poměřovat válečná zbarvení, či žasnout nad propracovaností kůry stromů, povrchu listů a kůží místní zvěře.

Ptáte se, jak je na tom u většiny titulů nedokonalá černá a mnohdy problematické vykreslování stínů? Řekněme, že ani Photoshop nezvládne namíchat sytější čerň, přičemž vykreslování stínů, anebo kouře působí jedním slovem fantasticky. O náznacích slévání si můžete nechat leda zdát.

Avatar navíc konečně nasytí fanoušky nulového množství filmového zrna. Žádné totiž nemá (anebo drobné, že ho ani nezaregistrujete). Obraz je hladký jako dětská prdelka, barevné spektrum je tak široké, že začnete váhat, jestli Cameron nevynalezl pár nových barviček, kontrast nemůže být lepší, a každý frame je tím pádem zralý na zarámování a pověšení na stěnu.

Komu se fascinovaně neotevřou ústa při scénách bioluminescence a Jakeově bloudění spálenou džunglí, ten by si měl nechat vyměnit bulvy. Chyba je jednoznačně na jeho straně. Obraz je zkrátka splněným snem, a to i přes snížený datový tok, jenž se ani zdaleka nevyrovná tomu z „vanilla edice“, který oslňoval rekordními čísly.

Blu-ray přitom pochopitelně polaská i vaše uši. Zvuková stopa (DTS-HD Master Audio 5.1) je sice na můj vkus málo agresivní, ale úctyhodný dynamický rozsah jí nemůže nikdo upřít.

Dialogy nezanikají ani v té největší válečné vřavě. Klidné scény vám dají naplno pocítit atmosférický soundtrack, nejdrobnější zvuky poletujících mušek, cvrlikajících brouků a ohýbajících se stébel trav.

Při přistávání Scorpionů v džungli se naopak budete strachy krýt, aby vás jejich vrtule omylem nezasáhly (tomu říkám surround sound!), APM Suits působí, jak se patří těžkotonážně, a závěrečná řezanice je jednoznačně rájem všech audio-fajnšmekrů.

Exploze, střelba ze samopalů, napínání tětiv, svištění šípů, všudypřítomní Banshees či jiní predátoři… to všechno má své specifické zvuky, které na Blu-ray naplno pocítíte. Žádný z nich se neopakuje, každý sedí hrdě přesně na svém místě. A díky neustále burácejícím surroundům to sami snadno poznáte.

O permanentním bubnování subwooferu snad ani mluvit nemusím… takový koncert byste chtěli slyšet každý den až do smrti. Sečteno a podtrženo, i kdybyste neměli Avatar rádi jako film, určitě byste ho měli mít doma jako vymazlený demo disk. TEČKA!

Bonusy

Pokud budete mít po trojitém výletu na Pandoru chuť podívat se do zákulisí, máte od strýčka Camerona v zásobě dva solidně ošetřené bonusové disky, které u mě sice nesplnily očekávání až do pomyslného puntíků, ale i tak patří zcela jistě mezi to nejlepší, co se letos do české distribuce dostalo.

Začněme Vystřiženými scénami, kterých je na druhém disku přes 40 minut (celková stopáž je o něco delší kvůli kontext tvořícím scénám, jež se dostaly do finálního sestřihu). Upřímně, mám je takřka všechny mnohem raději, nežli ty v rozšířených verzích, neboť by dle mého tolik nenarušovaly vyprávěcí strukturu, obohatily by vedlejší postavy, anebo by byly jen hodně, ale opravdu hodně cool.

Dozvíte se v nich totiž mnohem víc o Normovi, jeho sexuálním vztahu s Trudy, a také uvidíte, jak se zbytek Avatarů na základně vzbouří a ukáže Selfridgeovi a jeho poskokům vztyčený (doslova!) prostředníček.

Moc nechápu, proč namísto podobných scén musím koukat na hezký, ale nadbytečný lov „nosorožců“, prokousávat se zdlouhavým úvodem, anebo si nechat kazit finále předáváním kmenového žezla. Ale jde o věc subjektivních priorit a Cameron (a spolu s ním i mnoho diváků) musí být jiného názoru.

Proti dokumentu Capturing Avatar lze ovšem namítat máloco. Jedná se totiž o technicky skvěle zpracované making of, jež vás během hodiny čtyřicet provede v pěti částech kompletní výrobou nejzajímavějšího filmu posledních let.

Necháte si povyprávět o původním nástřelu a prvním scénáři, podíváte se na film, jenž Camerona přesvědčil, že technologie zvládne přes digitální líčení zprostředkovat emoce, omrknete první animační prototyp, náčrtky atd., abyste se postupně dopracovali do chvíle, kdy projekt získal zelenou, a začalo se natáčet.

Tady se Cameron rozjede naplno a vy na vlastní oči spatříte několikeré fáze animačního procesu, herce v šedém skladišti, jak si hrají „na kovboje a indiány“, přičemž své momenty slávy zažijí i kostyméři, kamerový systém, technici (hlavně ti z WETY), hudbu skládající James Horner a spousta dalších lidí, kteří pomohli dostat film na plátna kin.

Celý dokument se nese v pozitivním a relativně oslavném duchu, ale to už Jimovi odpustíte, jelikož si něco takového člověk s nejvýdělečnějším filmem historie (nepočítám nyní s inflací) může dovolit. A navíc se občas ohlédne i do chvil, kdy tvůrcům nebylo nejlépe, čímž mám na mysli moment, kdy bylo třeba rozhodnout, že se o triky, kterých bylo na kapacitu WETY Digital jednoduše příliš, postará hned několik specializovaných firem.

Následuje 20 minut o Cameronově snaze chránit přírodu a primitivní kmen, snažící se zabránit výstavbě moderní přehrady (chápu smysl, ale tady se tlačí na nazelenalou pilu trochu moc), na což navazuje kupa Produkčních materiálů, které jsou vlastně kompletními videy, jejichž části jsou k vidění v Capturing Avatar.

Je zde kompletní film Brother Termite (mimozemšťan chodí po hřbitově a komunikuje s člověkem), testovací záběry animace a herců na castingu, Cameronův projev na začátku natáčení a rovněž prezentační videa všech trikových firem podílejících se na výrobě filmových efektů.

Ta mi přišla zdaleka nejzajímavější, neboť názorně předvádí, jaké niterné detaily bylo kolikrát potřeba dodělat, aby byl film hotový. Nechtěl bych mít na starost drobnosti jako nezaostřená pozadí apod. Práce na avataří pokožce je zkrátka mnohem působivější.

Druhý disk finišuje s dvacetiminutovým krátkým filmem, jehož ústředním hrdinou je jeden z kaskadérů, jenž se za každou cenu snaží sbalit svoji kolegyni, přičemž dostane přes zobák od Stephena Langa, uteče před Zoe Saldanou, jež si myslí, že točí s Ewanem McGregorem, a ztrapní se před Jamesem Hornerem, když se nechá nalákat na natáčení soundtracku, odkud ho okamžitě odvede ochranka.

Třetí disk ocení adekvátně zřejmě jen nejzarytější fandové, které zajímá každá drobnost o jejich modle. Scene Deconstruction názorně porovnává natočené části filmu s jejich trikově nedoladěnými alternativami, přičemž je na divákovi, aby si sám přepínal mezi jednotlivými variantami. Fajn nápad, ale hodinu mě mačkání tlačítek opravdu nebavilo.

Následují drobné, do deseti minut dlouhé featuretty, které jsou znovu rozsáhlejšími videy, jejichž části jsou k nalezení v Capturing Avatar, a poté se lze ještě podívat do Avatar Archives, v němž jsou kromě trailerů také Cameronem napsaný nástřel děje pro studio, kompletní scénář, navijské písně sepsané v angličtině i navijštině, a rovněž i kompletní, 449 stran dlouhá Pandorapedie.

A komu by i to bylo málo, může se v sekci The Art of Avatar podívat na víc jak 600 fotek a nejrůznějších črtů, anebo navštívit BD-Live, kde by měly být k dispozici další drobné featuretty. Například testovací záběry zbylých herců a prezentace WETY.

Všechny dokumenty jsou buď v 1080i nebo 1080p, bohužel bez jakékoliv české podpory. Ale i tak je trojdiskovka Avatara více než vydařená.

Mohly by vás zajímat naše další recenze Blu-ray filmů a HD elektroniky »

Související články, recenze a trailery

• Avatar (recenze Blu-ray)
• Avatar: Speciální sběratelská edice - Blu-ray trailer
• Avatar na 3D Blu-ray potvrzen