Sony BDV-IT1000: Modré kino ve štíhlém balení (recenze)

Domácí kina, tedy kompletní sady přehrávače, receiveru / zesilovače a reprosoustavy, patří k vyhledávaným výrobkům hlavně mezi nepříliš náročnými a řekněme i méně technicky zdatnějšími uživateli. Vybalit z jedné krabice sestavu vytvořenou přímo výrobcem je přece jen jednodušší a pohodlnější, než skládat podobné řešení na bázi samostatných komponent. Zejména v DVD segmentu, který je v současné době na vrcholu, se sestavy domácího kina těší velké oblibě – značný podíl na tom má celková cena takového řešení, která může být velmi lákavá i v případě zvučné značky.

Blu-ray domácí kina zatím tak běžná nejsou, i když se jich například na letošní rok chystá celá řada (viz informace z nedávného veletrhu CES 2009) a lze předpokládat zvýšení zájmu ze strany těch uživatelů, kteří chtějí s vysokým rozlišením prostě jen „nějak“ začít. Zatím totiž stále platí, že i ty nejlevnější samostatné Blu-ray přehrávače jsou vysoko nad cenou průměrných DVD přehrávačů, které lze pořídit doslova za pár set korun.

Jedním takovým kompletním Blu-ray domácím kinem, které by mělo co nejvíce usnadnit vstup do světa „modrých“ disků s rozlišením 1080p, je nový model BDV-IT1000 od společnosti Sony. Ta jakožto leader Blu-ray technologie ví jistě velmi dobře, čím nalákat potenciálního zákazníka; hned na úvod lze totiž říct, že kromě kvalitního Blu-ray přehrávače a receiveru, výkonnostně odpovídajícího použité reprosoustavě, je součástí řešení i mírně netradiční design, na který dnes slyší stále větší cílová skupina.

Na třetí pokus

Srdcem sestavy, schopné zprostředkovat HD obrazový a zvukový zážitek prakticky ihned, je Blu-ray přehrávač kombinovaný s receiverem a zesilovačem. Přehrávač technologicky vychází z modelu Sony BDP-S350, který byl představen loni v létě. Oproti modelům předchozí, druhé generace (viz naše recenze Sony BDP-S300 a BDP-S500) se tedy může pochlubit hned několika podstatnými vylepšeními, mezi které patří především výrazné zrychlení načítání disků a celkové práce se zařízením, interní dekódování Dolby TrueHD a DTS-HD Master audio, podpora Blu-ray profilů 1.1 (BonusView) i 2.0 (BD-Live) a s tím související možnost připojení k internetu pomocí ethernetu.

Je v tom ovšem malý háček – přístroj je BD-Live Ready; je tedy sice hardwarově schopný interaktivní obsah z internetu stahovat a ukládat na USB paměťové zařízení, ale v tuto chvíli mu k tomu chybí softwarová výbava (novější firmware). V podobném stavu se ještě nedávno nacházel model Sony BDP-S350, pro ten už ale byl BD-Live firmware vydán – majitelé domácího kina BDV-IT1000 si budou muset ještě nějaký čas počkat. BonusView videokomentáře lze přehrávat bez problémů, jsou součástí Blu-ray profilu 1.1.

Oproti samostatným Blu-ray přehrávačům třetí generace nevsadilo Sony v případě BDV-IT1000 na symbolickou modrou barvu čelního panelu; ten je spíš šedomodrý s lehce zrcadlovým povrchem. Logo výrobce je sice stále podsvíceno, jas lze ale potlačit spolu s jasem informačního displeje. Mechanika je umístěna ve spodní části pod záslepkou, která se odklápí vysunutím plotny – nejde tedy o žádný motorizovaný mechanismus, jako tomu bylo v případě BDP-S500.

Další změnou je ovládací menu přístroje ve stylu XMB (Xross Media Bar), známého z herních konzolí Sony PlayStation 3 a vyšších modelů televizorů Sony BRAVIA. Toto menu je sice velmi intuitivní, přehledné a práce s ním je rychlá, přesto může některé uživatele hlavně zpočátku celkem mást. Přes XMB se přistupuje jak k rozsáhlým možnostem nastavení, tak k fotografiím na multimediálních discích, předvolbám tuneru, skladbám zvukových CD a dokonce se přes něj přepínají i vstupy zesilovače.

Instantních 700 wattů

V případě zesilovače se jedná o 32bitové digitální S-Master řešení, poskytující výstupní výkon 500 W (RMS). Tuto hodnotu je samozřejmě nutné bát s jistou rezervou, dostáváme se tím ale k zajímavé vlastnosti celé sestavy – k centrální jednotce přehrávače / zesilovače se pomocí kabeláže a proprietárních konektorů připojuje pouze subwoofer, levý, pravý a středový reproduktor. Dva surround reproduktory mají svůj vlastní zesilovač (TA-SA100WR) s výkonem 200 W RMS, propojený s centrální jednotkou bezdrátově pomocí firemní technologie S-AIR.

Ta pracuje na frekvenci 2,4 – 2,4835 GHz a má dosah řádově desítky metrů, což je samozřejmě trochu zbytečné – jedná se ale o praktické řešení, jak se elegantně zbavit kabeláže, vedoucí k zadním reproduktorům. Za zmínku jistě stojí fakt, že zadní surround nelze připojit jinak, než bezdrátově. Je také možné dokoupit k sestavě další dva reproduktory s bezdrátovou jednotkou TA-SA100WR a tím získat plnohodnotné 7.1 ozvučení.

Samozřejmostí je bohatá výbava vstupů včetně dvou HDMI 1.3, dvou TOSLINK konektorů nebo kombinovaných audio / video vstupů a video výstupů (kromě HDMI je k dispozici ještě komponentní video, kompozitní video a S-Video). S ideou co nejjednoduššího uvedení do provozu pak koresponduje kalibrační mikrofon, pomocí kterého si sestava během chvíle „proklepne“ okolní prostor a nastaví všechny potřebné parametry – vzdálenost reproduktorů, úroveň jejich hlasitosti a další.

Repro à la Twiggy

V úvodu recenze byl zmíněn design sestavy. Ze zaběhnutých měřítek sice v podstatě vybočují jen reproduktory, zato celkem výrazným způsobem. Jsou neuvěřitelně štíhlé (průřez 20×30 milimetrů), nezvykle vysoké (více než 50 centimetrů), velmi lehké (půl kilogramu) a využívají nově vyvinutých extrémně tenkých širokopásmových měničů, které se mohou pochlubit rozměry pouhých 16×120 milimetrů. Přední reproduktory jsou osazeny třemi těmito měniči, středový také, zadní pak mají pouze dva.

Kromě středového lze všechny reproduktory umístit na dodávané ploché stojany, případně využít samostatně prodávaných „prodlužovacích“ nástavců, které tyčový design prodlouží až na výšku 120 centimetrů. Samozřejmě je možné reproduktory umístit i přímo na stěnu, v takovém případě se stanou prakticky neviditelnými.

Zdá se v podstatě nemožné, aby něco tak prostorově nevýrazného mohlo alespoň trochu slušně hrát, především ve spojení s HD audiem v podobě Dolby TrueHD a DTS-HD, jenže tato reprosestava tak trochu klame tělem. Žádný zázrak se samozřejmě nekoná, zvukový výkon plně odpovídá rozměrům i konstrukci, přesto je výsledný dojem překvapivě dobrý.

(Sony se ostatně chystá osazovat své nové měniče do stísněných prostor LCD televizorů a docílit tak kvalitnějšího zvuku. Ten u stále tenčích modelů skutečně nepatří mezi nic, čím by se dalo chlubit.)

Zvuk je velmi přesně lokalizovatelný v prostoru, nicméně to se částečně týká i subwooferu (zřejmě záměrně). Ten je osazen dvěma reproduktory o průměrů 120 a 160 milimetrů, svými dimenzemi a vahou 9 kilokramů tvoří největší i nejtěžší díl celé sestavy a za subtilní satelity toho docela dost „oddře“. Není vůbec na závadu mít ho co nejblíže obrazovky, jeho vliv na celkový zvuk je totiž výraznější, než tomu u sobwooferů obvykle bývá.

Není všechno zlato…

Až do této chvíle si domácí kino Sony BDV-IT1000 zasloužilo jen samou chválu, zcela dokonalý výrobek ale neexistuje. Drobné chyby se tedy našly i v tomto případě, nejedná se ovšem o nic zásadního a už vůbec ne o něco, co by souviselo s primárním posláním sestavy – tedy přehráváním Blu-ray disků.

Faktem ale je, že v několika případech by přehrávač mohl lépe využívat svého potenciálu. Rozhlasový AM/FM tuner mohl být vzhledem k přítomnosti ethernetového konektoru doplněn o možnost příjmu internetových rádií. To samé platí o sdílených adresářích okolních počítačů v domácí síti, ze kterých by jistě mohlo být možné přehrávat nejrůznější multimédia.

Kromě filmových Blu-ray a DVD, AVCHD disků, audio CD a JPEG fotografií si přístroj bohužel neporadí s ničím jiným – nekoná se přehrávání MP3, WMV, DivX/XviD a už vůbec ne oblíbených MKV souborů. USB konektor, který bude do budoucna využit v rámci BD-Live, je jinak k ničemu – nelze pomocí něj přehrávat ani podporované JPEG soubory například z digitálních fotoaparátů.

Výtku nelze odpustit ani způsobu připojení vodičů k reproduktorům: zatímco subwoofer má pro tento účel klasické šroubovací svorky, satelity disponují čímsi na způsob dvou miniaturních štěrbin, do kterých se konce kabelů pouze zasunou.

Samostatnou pochvalu si na druhou stranu zaslouží například dálkové ovládání: je velké, příjemně přehledné, tlačítka jsou rozčleněna do logických skupin a přímo uprostřed je „kouzelné“ tlačítko Home, jehož stiskem se dá vždy dostat do XMB menu. Samozřejmostí je, že pomocí ovladače lze řídit i další přístroje Sony nebo jiných značek.

Najde si přítele?

V úvodu byly zmíněny příjemné ceny, díky kterým si domácí kina s DVD získala takovou oblibu. V případě Blu-ray sestav to možná nebude tak docela pravda, resp. rozhodně to není případ modelu Sony BDV-IT1000. Předpokládaná cena ve Velké Británii, kde má být v prodeji letos na jaře, se bude pohybovat okolo £1500, což by u nás při velmi optimistickém přepočtu znamenalo něco málo pod 50000 korun.

Ačkoliv se bezesporu jedná o kvalitní výrobek nabitý nejmodernějšími technologiemi, vzhledem k této ceně zřejmě nebude trhat prodejní žebříčky. A už vůbec ne u nás, kde je nástup vysokého rozlišení na všech frontách skutečně velice pomalý a opatrný.

Přímo se nabízí otázka do diskuse – jak byste investovali svých 50 tisíc? Raději samostatný Blu-ray přehrávač, zesilovač a reprosoustavu, nebo kompletní set přímo od výrobce a navíc v designovém balení? Jaký je vlastně váš názor na takové komplety?

Exkluzivní test Blu-ray domácího kina BDV-IT1000 umožnila Sony United Kingdom.

TIP: Technické parametry zde z důvodu jejich rozsáhlosti nejsou uvedeny, nalézt je ale samozřejmě můžete na stránkách výrobce.

Mohly by vás zajímat naše další recenze Blu-ray filmů a HD elektroniky »