ROZHOVOR s režisérem Matějem Chlupáčkem (první část): "Ořezaný film by si nikdo neměl vzít ani zadarmo."

Před pár lety byste ho našli znuděného ve školní lavici, dnes má na kontě celovečerní film Bez doteku, druhý (Hany), který se natáčel na pouhé tři dlouhé záběry, z pozice producenta finišuje a kromě filmů tráví čas tvorbou dalších videí a videoklipů. „Nejmladšího českého režiséra“ Matěje Chlupáčka je v současnosti prostě plno snad na všech frontách, a protože nedávno vyšel jeho celovečerní debut Bez doteku na DVD a nebojí se říct svůj názor na současný český film i distribuci, sešli jsme se s ním a několik hodin klábosili. O natáčení, distributorech, kamerách, trikových studiích, filmových školách, jejich absolventech, ostatních filmařích a současné televizní tvorbě. Zkrátka o všem co nás napadlo, až finální rozhovor vystačil na dva obsáhlé články.

Dnes si můžete přečíst první část, zaměřenou především na pozadí distribuce a kamerovou techniku, zítra poté druhou o zbytku výše zmíněných témat.

Bez doteku má pár týdnů po premiéře na DVD. Cítíš jako autor podobnou nervozitu jako při uvedení v kinech, nebo už ses posunul dál?
Za prvé si myslím, že si ho moc lidí, vzhledem k dnešním poměrům na trhu, nekoupí. A za druhé se teď soustředím spíš na Hany, takže ne že by mě DVD nezajímalo, ale jde trochu mimo mě. Rozhodně jsem ovšem zvědavý na čísla. Vzhledem k tomu, v jak limitovaném počtu DVD vychází, ale nečekám žádnou závratnou odezvu.

Jak vlastně funguje spolupráce mezi distributorem a autorem na DVD? Kontaktoval tě někdo, anebo si tyhle věci řeší distributor sám?
Spolupráce tam rozhodně byla. Schvaloval jsem, jak bude DVD vypadat a tak dále. Ale upřímně, na DVD není moc co řešit, když nejsou bonusové materiály. Člověk zkrátka dodá to, co má. Což jsou v našem případě videoklipy a trailer. Jsem rád, že máme na disku alespoň anglické titulky, které jsme si pohlídali a máme kvalitní překlad.

S anglickými titulky určitě cílíš na zahraniční trh. Ostatně film se ti nedávno podařilo prodat do Japonska.
Určitě. Do Japonska jsme prodávali celý balík distribučních práv na 5 let.  Takže práva do kina, televize, DVD. Ale miliony jsem rozhodně nevydělal (smích).

Japonsko byl jediný zájemce, nebo se ozvaly i další země?
Bylo jediné. Upřímně jsem ale nečekal ani to, protože jsem situaci trochu podcenil a sám jsem se nedostal ani k tomu, abych film někomu nabízel. Festivaly jsme si dělali sami, a když si člověk dělá tyhle věci sám a bez kontaktů, nikam se nedostane. Osobně to vnímám jako ohromnou chybu a u Hany jsme ji naštěstí napravili. Už teď jednáme s několika festivaly a řešíme, co s filmem bude dál, přestože ještě není hotový. Člověk se holt stále učí a i s Bez doteku se chci nakonec pokusit podniknout podobnou cestu, o jakou budeme usilovat s Hany.

Což je ostatně důvod, proč jde Hany do kin až příští rok. Protože chcete jít do kin až po festivalové sezóně.
Přesně tak.

Uvažovalo se o Blu-ray? Anebo bylo při pohledu na tržby jasno, že tudy cesta nepovede?
O tržby z kina ani nešlo. Spíš se jednalo o čísla, která u nás obecně Blu-ray vykazuje, a kterého by se v případě Bez doteku prodal cca jeden kus. Blu-rayů se všeobecně prodává málo, není proto divu, že není z distribučního hlediska výhodné ho vyrábět. Mrzí mě to. Sám na DVD nejsem v poslední době schopný koukat, protože se mi obraz nelíbí kvůli přepisu s nízkým rozlišením.

Když tě poslouchám, napadá mě, že asi nemáš radost z toho, když distributor filmy na Blu-ray ořezává, popřípadě jinak šidí.
Sám jsem si málem koupil Zemi bez zákona (smích). Nechápu, že někdo film natočí ve 2,35:1 a distributoři jej pak vydají v 1,85:1 . To je prostě zk_rvenej film. V tomhle případě nemá nikdo chtít ani korunu. A nikdo by si to neměl vzít ani zadarmo. Jednou jsem si takhle ze studijních důvodů koupil švédskou verzi Muži, kteří nenávidí ženy na DVD. Pustil jsem film a on byl ořezaný do 1,85:1, což je téměř třetina obrazu pryč. V televizi pak dávají věci ve 4:3, což už vůbec nechápu. Prostě chci vidět film s obrazem, s jakým ho zamýšlel kameraman. Musím se přiznat, že mi vadila třeba i IMAX verze Skyfall. Sice chápu, že Roger Deakins točil na ALEXu v nativním rozměru, není to ale tak, jak záběry komponoval.

Jak by ses stavěl k situaci, že by tvůj film byl za pár měsíců na stáncích za 50 korun? Mrzelo by tě to?
Naopak by mě to docela potěšilo, protože by se tak film dostal k více lidem. Byť by si ho koupili třeba náhodou a kvůli divnému obalu (smích).

S Michalem Samirem máte za sebou další film Hany, společně děláte i reklamy a klipy, k jejichž natáčení používáte Alexu od Arri. Proč právě tuhle kameru?
Točil jsem na ni svůj debut Bez doteku, můj kameraman Alexander Šurkala s ní aktuálně točí drtivou většinu projektů. A kameraman Hany, Martin Žiaran, ji má rád také proto, že se s ní dobře operuje. Na rozdíl od REDky, která je sice snadná na rychlé nastavení, pořád je to ale nehmotná skoro krychle. U Alexy má člověk fůru možností, co s ní dělat a obrázek je neporovnatelně lepší. RED EPIC jsme dokonce testovali před natáčením Bez doteku spolu s Alexou za stejných světelných podmínek v noci a REDka nezvládala v tomhle prostředí tak dobře jako Alexa. Například v Hany je spousta scén svícena pouze lampičkami a film je slepený z několika dlouhých záběrů, takže na sebe musí vše světelně navazovat. Toho bychom s REDkou dosáhli obtížněji, postprodukční proces je s ní také náročnější.

Hany jste točili s jiným kameramanem. Jak moc jim dáváte volnost? Resp. jak moc ovlivňují vizuální styl filmu?
Vždycky jde o dialog dvou, tří lidí. Ať už jsem to já a kameraman, nebo Michal Samir a kameraman. Já mluvím do technické složky víc, ale volnost kameramanům necháváme. Byť dochází k vyjasnění každého záběru. Martin byl v podstatě náš pokus o něco nového, nový vizuální styl a jeho dravost se k projektu, troufám si říct, hodila dokonale.

Na čem jsi vlastně začínal točit? Přece jen patříš ke generaci, které hodně pomohly digitální technologie.
Začínal jsem na obyčejné tříčipovce, pak jsem přešel na nějaké HDVčko a někdy okolo roku 2008, 2009 na zrcadlovku. Takže jsem si vlastně prošel tím klasickým procesem od amatérské techniky přes poloprofesionální techniku až k profesionálním kamerám.

Hodně spoléháš na digitální kamery a foťáky. Film tě neláká?
Samozřejmě, že láká, protože i s dnešní digitální technikou jsou momenty, které by na filmu vypadaly líp. Jenže točení na surovinu je dnes finančně v podstatě nemožné. Obzvlášť když člověk dělá nízkorozpočtové filmy. Beru navíc v potaz i to, že malá nedokonalost běžnému divákovi nezničí zážitek.

Druhou část rozhovoru najdete na HDmagu již zítra!