James Cameron: 3D spasí televize a sport

Je to James Cameron, komu můžeme děkovat za 3D boom posledních několika let. Po spoustě špatných zkušeností z kin ho za to asi většina lidí spíš proklíná, režisér ale dělá všechno pro to, aby návštěva ve stereu promítaného filmu nebyla takovým utrpením.

Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je natáčení a promítání za vyšší snímkové frekvence. Cameron tuhle vizi představil před několika měsíci a je pravděpodobné, že jakmile ve vyšším framerate vznikne pokračování Avatara, chytnou se ho i další filmaři (nehledě na to, že ve 48fps točí Peter Jackson dvoudílného Hobita). Kinaři by přitom kvůli vyšší frekvenci snímků nemuseli měnit projektory, většina z nich by potřebovala akorát upgrade firmwaru.

Každopádně Cameronova stereo-ofenzíva nekončí v přítmí kinosálů. Technický guru si moc dobře uvědomuje, že nějakých deset až třicet 3D filmů ročně nemůže stačit k tomu, aby se ze 3D stal standard. Je potřeba tvořit mnohem větší množství nativního 3D obsahu. Cameron se proto obrací na televize.

Ty se sotva otřepaly z přechodu do vysokého rozlišení a už před nimi stojí další technická obstrukce. Práce ve stereoprostoru není nikterak jednoduchá. Klíčovým problémem je fakt, že zatím nedošlo ke sjednocení produkčních workflow 2D a 3D. Pokud tedy televize chtějí natočit něco také ve 3D, musejí vedle „2D štábu“ postavit ještě jeden se 3D kamerami. To je jednak drahá legrace, druhak logisticky náročná práce – třeba pokrytí sportovních událostí více jak jedním štábem je téměř nemožné.

Právě ve sportu přitom (nejen) Cameron vidí největší stereo-potenciál. Je svatá pravda, že sledovat sport natočený v nativním 3D je naprosto úžasný zážitek, kterému se snad nevyrovná ani přítomnost na stadionu – navíc hloubka prostoru vypadá podstatně lépe, než v jakémkoliv 3D filmu, jaký jste kdy viděli (včetně Avatara). Právě to by mohlo 3D technologii protlačit do našich domácností a tím pádem i do produkčních workflow většího množství televizí.

Cameron jim to chce zjednodušit a tak založil iniciativu, která se pokusí sjednotit 2D a 3D produkci tak, že bude obojí zvládat jeden štáb. Z technického hlediska to sice nebude žádná legrace, jedná se ale o jediný způsob, jak 3DTV přiblížit masovému rozšíření a jak přinutit (nejen) sportovní kanály, aby se zkusily podívat do sterea.

Do 3D se přitom chystají londýnské Olympijské hry, z nichž bude pod záštitou Panasonicu vysíláno v nativním 3D hned z několika lokací najednou. Klíčové události Olympijských her tak nebudou vysílány jen ve vysokém rozlišení, ale poprvé také v nativním stereu. Což by mohlo pro formát znamenat ohromný boom a pro mnohé důvod, proč při koupi televizoru zvážit také 3D. Sledování sportu v dalším prostoru je vskutku vizuální zážitek, na který se jen tak nezapomíná.