IMAX vs. ATMOS: Kam vyrazit na GODZILLU?

Návrat Godzilly na plátna kin je událostí, kterou jsme si chtěli vychutnat na plno, a tak jsme vyrazili jak do pražského IMAXu, tak do Premiere Cinemas na verzi v Dolby Atmos. A zde jsou naše dojmy a doporučení. Vaše názory nám však nejsou lhostejné, tudíž se se svými doporučeními jednotlivých sálů klidně obraťte na naši diskuzi.

IMAX VERZE očima Karla Přikryla

Největší filmové „monstrum“ přímo vybízí, aby jeho prezentace proběhla na co největších plátnech a ta největší z největších samozřejmě nabízí IMAX. Navíc už jsou pryč doby, kdy se do těchto sálů dostávala pouze vlastní IMAXovská tvorba, popřípadě jen ty nejprestižnější hollywoodské fláky. Dnes IMAX představuje svým způsobem premiérový (nikoli prémiový) sál a důvodů, proč tomu tak je, je celá řada.

To samozřejmě nic neubírá na faktu, že takový film, jakým je nové americké zpracování japonské monster klasiky, přesto určité výhody IMAXu využije. Ano, jde předně o měřítko. Film sází na dnes poněkud nestandartní formu prezentace, kde značná část stěžejních záběrů (to jest na titulní postavu a zbylé atrakce filmu) je rámována nad možnosti plného pokrytí hlavních informací a to navíc ještě v extrémně širokých záběrech. Ve výsledku tak vzniká reálná lidská perspektiva a tou film sleduje události filmu. A vždy je navíc v záběru něco, s čím se dá velikostně porovnát. Tím filmaři chytře zpřístupňují enormní měřítko, které ovšem není ve všech směrech samospásné.

Velkou roli při tomto způsobu tvorby má i styl prezentace. A jak nikdo z nás moc nemá rád klišé, že ten a ten film si lze užít jen na velkém plátně, protože doma film ztratí všechen „wow efekt“ (a že se podobné úvahy objevují x-krát do roka), zrovna Godzilla bude mít k tomuto tvrzení v pravdě nejblíž. IMAX v tomto směru samozřejmě boduje, protože zhruba dvě třetiny sálu (minimálně toho pražského) vykryjí celé zorné pole diváka a film bezesporu zintenzivní.

Druhým velkým trumfem IMAX sálu je v případě Godzilly projekční technologie. Ano, pořád zůstává „jen“ ve 2K rozlišení (s v předních řadách viditelným rastrem) a ani „Ještěrka“ nevyužívá záznamu na IMAX kamery, při kterém by bylo k dispozici celé plátno jako v případě Temného rytíře či Hunger Games, kde se mezi poměry stran přepínalo. Avšak 3D filmy mají oproti klasickým sálům k dispozici dva projektory, a proto i velmi tmavá Godzilla, v níž je polovina filmu zahalena do roušky noci a deště, nemá velké problémy s třetím rozměrem, ve kterém jsou vidět všechny potřebné informace.

Druhým důvodem, proč zvolit IMAX, je pak zvuková prezentace. Ano, Atmos mix v těchto sálech nenaleznete (IMAX se straní technologií třetích stran), takže si užijete jen 5.1 mix. Přesto dokáže vykouzlit úsměv na tváři – a to především díky své dynamice a zvukovému výkonu. Mnozí si u IMAXu stěžují na vysokou hlasitost. Ta je sice opravdu vysoká, ale není degradovaná. Basová složka – ve filmu primárně zastoupená – je pevná jako skála, nikdy „neduní“ a přesně vykresluje potřebné informace. A ani ten 5.1 mix není ve své podstatě špatný, zvukové pole kolem diváka je přítomno až na malé pauzy po celý film.

Přesto jsem pořád na vážkách, zda by přece jen kopie s Atmos mixem nebyla výživnější. Film sám o sobě vybízí k tomu, aby se zvukový prostor rozrostl i mimo své klasické poslechové pole. Přesto IMAX dokáže ohromit stejně dobře, především díky své síle.

3Dčko je pak skrz naskrz průměrné, což znamená silně nevyužité (až na několik interiérových scén), v řadě případů (tmavé scény a velké celky) na přítěž diváka i tvůrců.

DOLBY ATMOS verze očima Petra Semeckého

Godzilla je králem filmových nestvůr, který je příslibem audiovizuálních vjemů prvotřídní jakosti. Což naštěstí režisér Gareth Edwards a studio Warner Bros. pochopili, a tak dali vzniknout hned několika prezentacím a mixům, z nichž můžete vybírat. Za sebe bych však jednoznačně volil projekci v Dolby Atmos.

Klasické kino je fajn a pokud nepatříte mezi Blu-rayem vytrénované fajnšmekry, kteří si vychutnávají každý prostorový efekt a i tu nejdrobnější nuanci, užijete si návrat atomového dítěte i v klasickém multiplexu. Osobně mám však v posledních letech z kvality pražských multiplexů kopřivku, neboť nějaká snaha o prostorovost povětšinou padá před pod či přetaktovaným zvukem z předních kanálů, které se vás snaží umlátit společně se sousedem, co zrovna křoupe obří popcorn a již během trailerů vycucal většinu Coca Coly, aby vás nyní mohl iritovat srkáním.

To v pohodě přehluší snad jen přebuzelý zvuk pražského IMAXu (viz. Karlovy poznámky výše). Osobně však od IMAXu požaduji maximum i po stránce obrazu. A ten mi Godzilla na obřím plátně v konvertovaném 3D „imaxovského“ poměru stran nabídnout už z podstaty nemůže.

Proto s chutí doporučuji verzi v Dolby Atmos. Zaprvé vám na menším plátně nehrozí vidina rastru (ano, jsme perfekcionisti a bohužel ho v IMAXu vidíme) a zorné pole si snadno vykryjete tím, že se zkrátka posadíte blíže plátnu. A stejně, hlavní hvězdou Godzilly není ani tak vizuál, který je v rámci letních blockbusterů (záměrně) civilní, ale zvuková stopa, která v provedení Atmosu bere dech svojí dynamikou a prostorovostí, kvůli nimž do kina chceme a chodíme.

U několika předchozích filmů v Dolby Atmos se mi stávalo, že mi postupem času zvuk splýval, což je do velké míry dané tím, že si lidské ucho jednoduše přivyká prostředí a po čase přestane rozeznávat jemné detaily.

U Godzilly to naštěstí nehrozí, neboť Edwards v pravidelných intervalech dávkuje zvukové efekty, které využívají desítky atmosovských kanálů naplno. Godzillovský řev se nádherně rozlévá od předních kanálů přes strop až za vaše záda, zrovna tak každý EMP puls jadernou energií napájeného MUTA skvostně rezonuje a přenáší diváka doprostřed dění. A jakmile nastupuje do akce armáda, Atmos stopa brilantně pracuje s rozmístěním zvuku. Ještě dlouho kupříkladu nezapomenu na moment, kdy se Aaron Johnson otáčí po zaslechnutí několika výstřelů, které přicházely jasně a zřetelně z levého zadního rohu sálu s adekvátní ozvěnou ve vztahu k prostředí. Parádička.

Právě kvůli těmto jemným detailům a vychytávkám si Atmos získal svou oblibu a Edwards se svým štábem si dali zatraceně záležet, aby Godzilla v uších zněla mimořádně. Díky za to, byť mě zase jednou mrzí, že kvůli nedostatku Atmos sálů si tuhle audio parádu užije jen zlomek návštěvníků.