HoloLens: Microsoft představil budoucnost a nikdo si toho nevšiml

Microsoft na konci ledna – ano, vracím se hluboko do minulosti – představil plejádu nových nebo updatovaných produktů v čele s Windows 10. Největší pozornost upoutala právě nová verze stále ještě nejrozšířenějšího operačního systému, jejíž uvolnění pro majitele licencí „sedmiček“ a „osmiček“ je pro Microsoft bezprecedentním krokem. Všechno super, zabývat se tím ale nebudeme. Z výzkumných laboratoří Redmondu totiž vzešly také jisté futuristicky vyhlížející brýle. Dělat s nimi můžete třeba tohle:

Také tohle:

Nebo tohle:

Jmenují se Microsoft HoloLens a než si začnete klepat na čelo, že v nich rozhodně budoucnost není a už vůbec byste je v reálném životě nepoužívali, chvilku se mnou vydržte. Stojím si za opakem.

Virtuální realita vs. hologram

HoloLens jsou odpovědí Microsoftu na současný boom headsetů s virtuální realitou, ať už je to cokoli od Oculusu, Samsungu, nebo kohokoli jiného. A minimálně v prvním plánu se musejí potýkat se stejným problémem: Zatímco mobilní telefon nebo tablet nemáme problém používat na veřejnosti, doma, ani v práci, jakékoli brýle podobně monstrózních rozměrů jako Rift nebo HoloLens se odvážíme „nosit“ pouze v domácnosti – a i tam jsou nám nepřirozené, některým lidem možná až nepříjemné (poté, co jsem si na IFA vyzkoušel Samsung VR, nebudu dlouho nic podobného na hlavě chtít). Nehledě na to, že s jakýmkoli headsetem poskytujícím virtuální realitu člověk přijde o možnost vnímat skutečné okolí.

U her to problém není. Vzpomeňte si ale na Zuckerbergova slova, když Facebook kupoval Oculus. Podle nich se má virtuální realita stát komunikačním nástrojem budoucnosti. Počítá se s ní tedy i mimo rámec herního prostředí. Zakladatel Facebooku popisoval například návštěvu lékaře bez nutnosti opustit obývací pokoj (samozřejmě pokud není potřeba zákrok, tedy spíše v případě konzultací), kurzy na dálku, sledování koncertů, sportovních přenosů a podobně. Už teď vznikají filmy „točené“ exkluzivně pro Oculus Rift. Virtuální realita bude bez debat schopna život moderní společnosti obohatit.

Problém je, že většinu takových možností už poskytují technologie jiné, které nás na rozdíl od VR headsetů neomezují a tím pádem nás už v samotné podstatě uživatelsky neodpuzují. Videokonferenci provedete přes mobilní telefon nebo tablet, případně notebook. Rozdíl bude minimální. Sport si užijete mnohem více v televizi. Protože ač se možnost virtuálního pohybu po prostorách jakéhokoli sportovního utkání jeví jako famózní koncept, i za předpokladu, že se objeví, z něho bude pouhá atrakce bez větší hodnoty. Stále bude mnohem zajímavější sledovat sportovní přenosy moderované, režírované profesionály a schopné poskytnout kritickou situaci z toho nejlepšího možného úhlu pohledu. Aktivní divák ve virtuální realitě ho bude schopen dosáhnout stěží, navíc za velké námahy.

Odbočuji příliš daleko. K pointě: virtuální realita je jedním z produktů, nabízejících možnost podívat se na věc z nového úhlu, zažít něco jinak, ale ve výsledku podřadněji. Velké vynálezy a nástroje budoucnosti však nestojí na schopnosti učinit život zajímavějším, ostatně proto je tu koncept virtuální reality už dlouhá léta a nikdy se do mainstremu neprosadil. Mají ho zjednodušit. Mají být o řešení problémů. Zatímco virtuální realita – ale ani wearables jako Google Glass – nám život nikterak nezjednoduší a už vůbec není o řešení jakýchkoli problémů, Microsoft HoloLens má potenciál zvládat přesně takové úlohy. Mohou nám v lecčem pomoci.

Systém HoloLens, který má na rozdíl od VR vlastní výpočetní jednotku (VR headsety jsou buď připojené k PC, nebo spoléhají na vložený mobilní telefon), je postavený na projekci obrazových informací na průhledná skla. Není to tedy hologram, jak by název napovídal. Ve skutečnosti se jedná o odrazy světelných toků od poloprůhledných RGB filtrů zpět do očí. Důležitá však není ani tak technologie, jako výsledek. Díky stodvacetistupňové kameře na čele brýlí (ne nepodobné té v Xbox Kinect) si interní CPU za pomoci GPU dopočítává nad obraz skutečnosti grafické informace připomínající hologram. Ty ve sklech umisťuje na reálné předměty, nebo je alespoň ukotví v prostoru na základe jejich trackování. Zní to komplikovaně? Prostě to berte tak, že si nasadíte na hlavu HoloLens a svět kolem vás začnou ozařovat hologramy. Bláznivé hologramy!

Microsoft HoloLens tedy nevytvářejí virtuální realitu, pouze doplňují tu naší. Ano, něco (velmi vzdáleně) podobného dělaly už Google Glass. Ty jsou ale jednak technologicky jinde, druhak jsou prakticky k ničemu a vyžadují po uživateli, aby je měl na hlavě neustále. Což je otravné. Koncept HoloLens je jakýsi průsečík mezi Google Glass a VR – doplňuje naší realitu, ale nevyžaduje, abyste ho na hlavě nosili neustále. Pouze v případě, že hodláte provádět aktivitu, v níž by vám mohl pomoci. O pár řádků výše prezentovaný obrázek je toho zářným příkladem: Místo toho, abych večer neustále chodil mezi obývákem, kde mi v televizi běží fotbal (ne, že bych ho někdy sledoval) a kuchyní, kde vařím, a do toho hledal na tabletu recepty a odškrtával to-do list, mohu dělat vše najednou během vaření, tedy za interakce s reálným prostředím a objekty. Ušetřím čas, bude to rychlejší, efektivnější a ten fotbal si pravděpodobně užiju o něco více. A ještě při tom budu znát počasí na Maui. Ale to už Microsoft drobátko přitáhl za vlasy.

Nespočet možných aplikací

Uznávám, že výše zmíněný příklad je krkolomný, ale vystihuje možnosti HoloLens. Virtuální objekty jsou ukotvené na ty reálné. To znamená, že až odejdu od ledničky, odejdu od to-do-listu. Stejně jako bych od něj odešel, kdybych ho měl napsaný na papírku. S tím rozdílem, že virtuální uvidím a budu moci upravovat v práci přes cloud. Nebo mi ho může doplňovat manželka (ne, že bych nějakou měl). Stejně tak mohou být na kuchyni ukotvené recepty, v garáži rozdělaný model letadla a k němu na zdi rozprojektovaný virtuální plán, u dveří „nalepené“ počasí a aktuální dopravní informace. Ano, nosit takové brýle v domácnosti zní pošetile. Jde však pouze o to, dostat se přes jistou psychologickou bariéru, což samozřejmě bude snazší s dalšími modelovými řadami. Ty zákonitě budou menší.

Využití v domácnosti je však nejméně zajímavá, uživatelsky nejméně schůdná a nejméně praktická aplikace HoloLens brýlí. Už na cestě do práce by mohly HoloLens být mocným nástrojem pro řidiče. Pokročilé informace o stavu a provozu vozidla, navigace, doprava, videohovor … to vše nikoli na čelním oknu, ale v dáli mezi vozidly tak, aby řidič nemusel přeostřovat. Nehledě na to, že by takové zařízení mohlo upozorňovat na chodce, cyklisty, překážky nebo prudce brzdící vozidla. Třeba jejich označením. A tak podobně. V budoucnu to budou dělat automobily samy, HoloLens tuto budoucnost markantně přibližují. A už teď jí umí minimálně po uživatelské stránce zakomponovat efektivněji.

Skutečná zábava každopádně začíná až na pracovištích a ve studovnách. Představa člověka sedícího na své pracovní pozici s HoloLens na hlavě nepůsobí nepřirozeně ani teď, kdy na něco podobného nejsme zvyklí. Jedná se totiž čistě o další pracovní pomůcku, stejně jako je jí klávesnice, myš, monitor, nebo – pohybujeme-li se mimo kancelářské prostředí – nějaké další nástroje.

Způsobů, jak nám můžou HoloLens ulehčit práci, jsou tuny: Od usnadnění multitaskingu přes jednodušší spolupráci s kolegy na dálku, rozšiřování desktopové plochy, po přesun některých úkonů do čistě virtuálního prostředí (například presety událostí „položené“ na stole). HoloLens nemá potenciál pouze při modelování motorek (někdo u Microsoftu je asi hodně velký fanoušek), může pomoci s náročnými úlohami při manuálních pracech, usnadnit dodržování projektovaných materiálů, případně díky nim může být vždy po ruce nějaká pomoc (což se prolíná i do osobního života, jako je v druhém obrázku na začátku článku znázorněna instalatérská pomoc na dálku, ostatně demo představené novinářům mimo jiné obnášelo zprovoznění vypínače s pomocí profesionála přes Skype).

Už jen fakt, že si dovedu představit, jak by mi mohlo HoloLens pomoci ve všech mých zaměstnáních, která nejsou kdovíjak logisticky komplikovaná, napovídá, že takový systém v některých oborech bez debat budoucnost má. Ostatně zkuste se trochu otevřít novým možnostem a zamyslet se nad tím, jak by vám mohla existence virtuálních objektů na pracovišti usnadnit práci. Koncepčně to trochu připomíná sci-fi jako Minority Report (vlastně jakoukoli sci-fi), což HoloLens dodává punc zbytečné cetky, ale věřte, že praktické užití takový produkt bez debat má.

Činnost, v níž má Microsoft HoloLens největší potenciál, jsem si ale nechal na konec:

Vzdělávání

Žijeme v době, kdy je komplikované udržet pozornost i u dospělého člověka, natož u dětí, jejichž mysl neustále atakuje ohromné množství multimediálních zařízení a obsahu. Pronikání projekcí, tabletů nebo dokonce notebooků do výuky se proto jeví jako logický způsob, jak jednak pozornost žáků udržet o něco déle, druhak je připravit na budoucnost v práci s IT. Mnozí věří (abych neplácal vzduch, tak uvedu jako příklad Billa Gatese a jeho vzdělávací a humanitární projekty a organizace), že mobilní telefony a tablety s aplikacemi jako Quora v čele jsou budoucností školství nejen v civilizovaném, ale i ve třetím světě. Microsoft HoloLens by mohly tyto světy prolnout. Jsou schopny poskytovat obsah stejným způsobem jako smartphone, tablet nebo notebook, zároveň ale do výuky mohou přinést další stupeň interakce.

Ta je ve výuce nesmírně důležitá. Dětem nebo mládeži pomůže nejen k efektivnějšímu učení v předmětech jako přírodověda / biologie, fyzika, chemie, zeměpis, ale i dějiny. Navíc jim otevře nové způsoby objevování, dovolí jim zkoumat realistické modely, jejichž prezentace na papíru není ani z poloviny tak zábavná a poučná.

Příkladem tomu může být jedno z mála funkčních „demíček“ HoloLens, jež vzniklo ve spolupráci s NASA. Výše a níže přiložené obrázky reprezentují realistickou podobu scény, jak jí vidí uživatel HoloLens v kombinaci s aplikací, jež zpracovává reálná data získaná Roverem na Marsu. Jinými slovy, člověk v těchto snímcích se prochází po fotorealistické reprezentaci povrchu Marsu. Opakuji, že se jedná o živý fungující program, který NASA hodlá využívat ve svých tréninkových střediscích. A zahraniční novináři byli z jeho ukázky unešení.

Aplikace je navíc rozšířením plochy desktopu. Dovedete si tedy jistě představit, že kombinace desktopu / laptopu, do kterého si žák zapisuje poznámky a sleduje základní informace, zatímco se mu na pozadí učitelka prochází po skutečné reprezentaci scény, o které učí, je něco, co může přinést revoluci do výuky. Je lepší fotka sopky, nebo procházka po jejím okraji? Je lepší kresba dinosaura, nebo jeho rozevřená čelist přímo před vaším nosem? Mohl bych pokračovat do nekonečna. Možnosti HoloLens ve výuce jsou ohromné (a ohromující) a jejich vliv na kvalitu vzdělávání je nevyvratitelný i v současném stádiu teorie. A nemluvím pouze o výuce na základních školách, to samé lze samozřejmě uplatnit i na univerzitách, na vědeckých pracovištích a tak dále a tak dále. Ano, něco podobného nabízí i virtuální realita, ta vás ale zavře do vlastní bubliny, omezí (nebo zruší) interakci s reálným světem, předměty a se skutečnými lidmi.

Nepříliš vzdálená budoucnost

HoloLens jsou VR v takové podobě, v jaké jí skutečně potřebujeme. Bez omezení, se širšími možnostmi interakce jak s virtuálními objekty, tak s těmi reálnými, případně s jejich kombinací. Výše zmíněné aplikace jsou jen některé z mnoha, které se jistě objeví. A pokud se vám vše zdá jako hudba příliš vzdálené budoucnosti, zanevřeli jste nad HoloLens předčasně. Produkt jako takový byl představen funkční a jeho uvedení se očekává s Windows 10. Tedy letos.

Samozřejmě je potřeba všechny tyhle skvělé aplikace naprogramovat. Musejí vzniknout distribuční sítě, software jako takový, hardware se musí rozšířit natolik, aby byl pro vývojáře zajímavý. Což jsou aspekty, ve kterých Microsoft v posledních letech vrávorá. Stačí se podívat, jak se vede tabletu Surface, Lumiím, nebo co se stalo se Zune. Mnozí však Microsoftu po restrukturalizaci a pod vedením Nadelly věští světlejší zítřky a pokud budou HoloLens jejich součástí, mohly by leckomu usnadnit život.

A ano, Minecraft s nimi vypadá jako něco, co by mohlo být sakra zábavné. Nehledě na to, že teď jeho miliardová akvizice dává smysl.