Fair Play (recenze Blu-ray)

Po řadě „hřebejkovsko-šabachovských“ návratů do předrevolučního období jsme si navykli na to, že období komunismu nelze snímat jinak než skrze optiku nostalgickou a hladivou. Jako by se tvůrci báli nahlédnout pod pokličku minulosti ostře, bez růžových skel a především důkladně. Pouta Radima Špačka byla úkazem. Fair Play je nyní sympatickým nástupcem.

Film Andrey Sedláčkové, vyprávějící o totalitních sportovcích nucených dopovat, aby socialistický blok ukázal, že právě jeho sportovci jsou ti nejlepší na světě, se stoprocentně vzdává humoru a na jeho místo zasazuje soustředěné rodinné drama, které – jako jeden z mála zdejších filmů – nepostrádá logickou strukturu. To samozřejmě může vést k tomu, že mnozí označí film za rutinu. Někdy je však kvalitní psavecká rutina lepší, než zbytečné experimentální kudrlinky. Obzvlášť u podobně závažného tématu, které při správně využitých schématech dovede být adekvátně vrstevnaté a emocionálně rezonující. Což se Fair Play přinejmenším v závěru rozhodně daří.

• FILMGAME.CZ Koupit Blu-ray Fair Play za 448 Kč

Je však pravda, že by se z materiálu určitě dalo vytěžit i víc, neboť Sedláčková ve finálním střihu filmu zjevně opomíjí naznačené linie dvou soupeřek-kamarádek s opačnou sportovní filozofií, kterýžto motiv se odbude jedním dialogem, a ani postavy nikdy nestaví do opravdu ostrých názorových konfrontací. Jak hlavní hrdinka Anna, která je hnaná kupředu především snahou něco si za čistých podmínek dokázat, tak její matka (Aňa Geislerová) jsou zobrazované jako postavy pasivní a tudíž jen proplouvající dějem a poklonkující postavám, s nimiž se setkávají.

TIP: Další FullHD screenshoty v PNG a podrobné technické informace o obrazu a zvuku najdete na našem Blu-ray profilu filmu

V případě Anny to znamená snadné spadnutí do dopingu, jemuž se posléze postaví čelem (nikoli však ostře, ale diskrétně). V případě matky opisování anti-režimních výtvorů stárnoucího chartisty a posléze podvolení se vůli Annina trenéra k dopování vlastní dcery kvůli vidině Olympijských her a případné emigraci. Jediným momentem, kdy se matka vzepře, je až při konfrontaci se Státní bezpečností ztělesněnou Igorem Barešem, který – stejně jako zbytek obsazení – předvádí vysoce nadstandardní výkon, z kterého nejenže není do smíchu, ale dokonce z něj i lehounce mrazí.

Ale je to vzhledem k dramatickému potenciálu, jenž na papíře musel mít oscarové parametry, přece jen trochu málo. Obzvlášť ve vztahu k silnému technickému zpracování, jež si rozhodně nezadá se zbytkem evropské konkurence, popřípadě lehkosti, s jakou Sedláčková dokáže vykreslit všudypřítomnou podezřívavost a strach doby, stejně jako dobové prostředí bytovek a sportovních stadionů. Látka jako Fair Play měla tnout „do masa“. V tomto případě ho však spíše jen lehce odírá, ale nakonec z něj vydoluje jen pár otoků a žádný pořádný puchýř. Když už je ve filmu postava trenéra toužícího dotáhnout svěřenkyně na hranu jejich schopností, je škoda, že film volí raději bezkonfliktní výklus, než ostře nasazený sprint.

TIP: Další FullHD screenshoty v PNG a podrobné technické informace o obrazu a zvuku najdete na našem Blu-ray profilu filmu

Technické provedení

U tuzemských filmů bývá problém, že jejich přepisům není na disku věnován dostatek prostoru a kvůli úspoře se sahá pouze po 25GB discích, které přímo nutí k větší kompresi materiálu. Stačí si vzpomenout na Hořící keř, nebo Ondříčkovo Ve stínu. Obojí byla díla, která potřebovala k plné audiovizuální smršti daleko více místa na úložišti. A nejinak je tomu u Fair Play. Byť zde není komprese patrná tolik jako kupříkladu u Hořícího keře, který byl na Blu-ray pouze v rozlišení 1080i.

Vlastně bych se i vsadil, že většině laiků přijde obraz naprosto adekvátní, neboť se drobné artefakty objevují jen v některých tmavších scénách (například nemocnice) a i zde jsou patrné jen při důkladném sledování obrazu. Pokud film sledujete z pěti metrů, pravděpodobně si ničeho nevšimnete, včetně trochu slabší stínokresby, která holt není tak přesná a důkladná jako v případě hollywoodských trháků, případně předimenzování černých ploch, které mají tendenci postavy v popředí pohlcovat za doprovodu zvýšeného šumu.

Scény za denního světla, popřípadě ty, které jsou opravdu dobře nasvícené, naopak vypadají naprosto skvěle, což znamená skvělou ostrost, věrné tělovky, syté barvy a především vyrovnaný kontrast. Ten může na někoho působit dojmem, že by mohl být vyšší. To je však způsobeno šedým filtrem, kterým Sedláčková dosahuje dobové atmosféry.

TIP: Další FullHD screenshoty v PNG a podrobné technické informace o obrazu a zvuku najdete na našem Blu-ray profilu filmu

Zvukově si pak nelze na nic stěžovat. DTS-HD stopa totiž nemá mnoho na práci a soustředí se převážně na přední kanály a tedy na čistou reprodukci hlasu, sem tam nějaký ruch a ambientní soundtrack. Nečekejte tedy žádné audiofilní orgie. Jen poctivou práci, která v rámci žánru naplňuje běžné standardy.

Stejně jako u disku s 10 pravidly, jak sbalit holku (na který se blíže podíváme za pár dní) jsou na disku přítomny jak české titulky pro neslyšící, tak titulky anglické.

Bonusy

České filmy bonusovým materiálům moc nefandí a ani Fair Play není výjimkou. Musíte se tedy spokojit s trailerem, hudebním videem Mira Žbirky (které je na disku v české a slovenské verzi), třemi rozhovory importovanými z ivysílání České televize (i s logem) a hodinovou debatou o dopingu zaznamenanou na novinářské projekci.

Blu-ray filmu Fair Play poskytli k recenzi distributor Magic Box a obchod Filmgame.cz. Děkujeme!

Mohly by vás zajímat naše další recenze Blu-ray filmů a HD elektroniky »