Denní hlídka (recenze Blu-ray)

Nebývá to sice vůbec pravidlem, ale občas k tomu přece jen dojde – existuje několik filmových pokračování, která jsou ještě lepší než první díl. Ukázkovým příkladem je právě Denní hlídka, pokračování Noční hlídky: více spletitý a jaksi „barevnější“ příběh, spousta zajímavých vedlejších postav, smršť špičkových triků a téměř nekončící akce – to všechno je důsledek úspěchu první Noční hlídky a o něco málo vyššího rozpočtu druhého dílu (něco okolo pěti milionů dolarů, což je stále neuvěřitelně směšná částka).

Denní hlídka je také na první pohled zábavnější, ačkoliv se zabývá fatálními tématy – v podstatě koncem světa. Je vidět, že oproti prvnímu filmu plánované trilogie bylo pokračování natáčeno s daleko větší lehkostí, zručností a samozřejmě i zkušenostmi. Jedná se o teprve třetí celovečerní film ruského režiséra Timura Bekmambetova a vzhledem k tomu, že ten první (The Arena, 2001) nestál slušně řečeno vůbec za nic, je viditelný posun skutečně obrovský.

Příběh Denní hlídky bezprostředně navazuje na události Noční hlídky a nijak se nenamáhá s žádným úvodem, znalost předchozího filmu prostě předpokládá. Díky tomu sice děj hned od začátku odsýpá neuvěřitelným tempem, na druhou stranu je velmi snadné se v něm ztratit, pokud člověk neviděl Noční hlídku naposledy před dvěma hodinami. V podstatě to ale moc nevadí, takový „hlídkový“ dvojfilm je jako stvořený pro libovolné odpoledne, večer nebo noc.

TIP: Ani vy nebudete tápat, pokud si přečtete recenzi Noční hlídky!

Hlavní postavou příběhu je opět Anton Gorodětskij, jeden z takzvaných Světlých Jiných. V Noční hlídce postupně ztratil, našel a zase ztratil svého syna Jegora, který se díky Antonově neuvážené manipulaci s křehkými nitkami osudu přidal na stranu Temných Jiných. Díky tomu naplnil prastaré proroctví o příchodů Velkého Jiného a konec světa se začal nebezpečně přibližovat.

Denní hlídka se samozřejmě primárně točí kolem tohoto problému. Konci světa a nadvládě Temných Jiných v podstatě nelze nijak zabránit, protože ani jedna strana nemá právo zasahovat do věcí, které už se staly. Existuje ale takzvaná Křída osudu, magický artefakt, ztracený před mnoha sty lety ve střední Asii. Pokud by byla objevena, mohl by někdo ze Světlých Jiných obětovat svůj osud, změnit ho a tím konec světa odvrátit.

Nemá snad ani smysl naznačovat, že se všechno hodně zkomplikuje, Křída osudu se dostane do nesprávných rukou a dá hodně práce všechno vrátit do původního stavu – to je tak nějak jasné. Dojde i na částečné zničení Moskvy včetně některých jejích dominant velmi obskurním způsobem. Kromě této hlavní dějové linie je tu ale ještě spousta vedlejších. Ty sice nejsou tak spletité, jako v sérii knih Sergeje Ljukjaněnka, ze kterých hlídky velmi volně vycházejí… Ale jsou velmi zábavné a především efektně natočené.

Sergej Ljukjaněnko ostatně na scénáři opět spolupracoval a od předchozího filmu se skutečně hodně zlepšil. Všechny postavy jsou plastické a do detailu propracované, dialogy milosrdně rychlé (knižní předloha je totiž typickým ruským způsobem rozvláčná až ukecaná) a na každém kroku zbylo místo na nejrůznější vtípky, které temnou atmosféru svébytným způsobem prosvětlují.

Velkou pochvalu si samozřejmě zaslouží i samotní herci, zejména místy téměř až divadelní Viktor Veržbitskij v roli nejvyššího Temného – Zavulona a Galina Tjunina v roli Antonova „anděla strážného“. Ta totiž velkou část filmu hraje muže v ženském těle a její výkon je skutečně obdivuhodný. Žaňa Friske a Marija Porošina – Temná a Světlá femme fatale – od Noční hlídky snad ještě zkrásněly, takže se kromě všudypřítomných triků je na co dívat i v tomto směru.

Pokud tedy přistoupíme na vyloženě zábavný charakter filmu (to znamená vypnout mozek a pustit se do popcornu), zůstává jeho jediným problémem snad jen konec. Ten totiž vyloženě spadá do kategorie happy end a v podstatě úplně zavírá vrátka připravovanému třetímu filmu celé série. Šerá hlídka by se snad měla začít natáčet ještě letos, zatím to ale není vůbec jasné. Nezbývá, něž se nechat překvapit.

TIP: Film Denní hlídka u nás na Blu-ray zatím nevyšel. Bez české jazykové podpory ho můžete zakoupit pouze v Evropě (region B), disk je regionálně chráněn.

Technické provedení

Po obrazové stránce je na tom Blu-ray vydání Denní hlídky podobně, jako v případě o dva roky staršího předchůdce: kvalitní MPEG-4 AVC přepis bez artefaktů dává vyniknout všem detailům a texturám, blízké záběry na tváře herců vypadají stejně dobře, jako množství trikových sekvencí a skvělé je i podání barev, které samotné hrají velkou roli. Změnil se jen formát obrazu, který je širokoúhlejší – 2,35:1. Díky tomu ale některé sekvence lépe vyniknou.

O zvuku lze v podstatě říct to samé – opět je k dispozici ruská originální stopa ve formátu Dolby TrueHD 5.1, která dokáže plně využít jak efektové kanály, tak subwoofer. Anglický dabing (a několik dalších, čeština mezi nimi ale není) je přítomný pouze jako DTS 5.1, titulky nás pak budou zajímat především anglické (čeština se opět nekoná).

Zde už se ale projevují některé změny v regionálních vydáních, které budou zmíněny i v následující sekci věnované bonusům – zatímco americké vydání (region A) má ruskou zvukovou stopu ve formátu DTS-HD Master Audio 5.1, naše evropské (region B) se muselo spokojit „pouze“ s výše jmenovaným Dolby TrueHD 5.1, přičemž studio Fox disky samozřejmě regionálně kóduje. Jak si tyto praktiky vysvětlit, to opravdu netuším.

TIP: Všechny dostupné technické informace, popis jazykové výbavy a informace o možnosti importu ze zahraničí naleznete ve zdejší databázi Blu-ray filmů na stránce s detailem tohoto filmu: Denní hlídka.

Bonusy

Rozdíly mezi regiony trpí i bonusy Blu-ray vydání. V regionu B jsou pouze dva – ruský trailer ve strašlivé kvalitě a půlhodinový dokument o natáčení The Making of ‚Day Watch‘. Ten sice místy působí trochu amatérsky (mizerně renderovaná virtuální scéna, ve které hovoří herci a členové štábu), ale je skutečně zajímavý a přináší nový pohled na vznik některých komplikovaných scén – například jízda sportovního automobilu chodbami hotelu nebo závěrečná bitva / slavnost se stovkami lidí. Doporučuji shlédnout, anglické titulky jsou k dispozici.

Americká verze, kterou si díky nesmyslnému regionálnímu kódování nemůžeme na starém kontinentu vychutnat, je oproti tomu vybavena ještě komentářem režiséra, šestnácti televizními spoty a mezinárodním trailerem. Není to sice příliš věcí navíc, ale právě proto je zmiňuji, protože jejich absenci nelze logicky nijak opodstatnit.

Verdikt? Pokud Noční hlídka v podstatě definovala nový filmový žánr „urban fantasy“, Denní hlídka ho posunula na zcela jinou úroveň. Oba dva filmy bývají často označovány jako ruský Matrix a i když toto přirovnání kulhá na obě nohy, lepší mě nenapadá. Nesrovnatelně nižší rozpočet je samozřejmě znát… Ale překvapivě zase ne tak moc. Co do komplexnosti světa, množství trikových efektů, cool faktoru většiny scén a vlastně i díky hudbě (ve které zmiňovaný Matrix jaksi uslyšíte hned na několika místech) se jedná o podobně velkolepě působící dílo. Oba filmy se na Blu-ray dočkaly velmi kvalitní podoby, kterou prostě nelze ignorovat.

Mohly by vás zajímat naše další recenze Blu-ray filmů a HD elektroniky »