Blu-top: Nejlepší filmy zesnulého Petera O'Toolea

Když zemře velká hollywoodská hvězda současnosti, truchlí téměř celý internet. Zavře-li naposledy oči filmová legenda, která poslední roky spíše šetří síly a vystupuje v menších rolí, které nejsou na očích, než že by řádila v hlavních rolích velkých blockbusterů, vzpomene si pouze vybraný vzorek filmových nadšenců a o dva dny později je opět ticho po pěšině. Stáří člověk nezastaví a nikdo si toho nebyl tak dobře vědom jako Peter O'Toole, jehož zdravotní stav mu dlouhodobě nedovoloval vyskakovat si na stříbrném plátně jako v časech největší slávy. Menší hvězdou se tím však ani náhodou nestává a my mu k jeho dohořené svíčce ve věku krásných 81 let rádi věnujeme žebříček toho nejzajímavějšího, čím lze uctít jeho památku. Roztodivnější seznam abyste pohledali.

Lawrence z Arábie (1962) (recenze Blu-ray)

O'Tooleovu ikonickou roli přehlížet nemůžete, ani kdybyste byli extrémně hipsterovitá individua. O'Toole rovná se Lawrence z Arábie a Lawrence z Arábie rovná se Peter O'Toole. Byla to totiž právě role britského dobrodruha, která irského rodáka vystřelila ke hvězdám, čehož se paradoxně jako jeden z mála dočkal hned na startu své zdánlivě nekončící kariéry. I přes relativní mládí se však do své pravděpodobně životní role položil s nevídanou hloubkou a vytvořil pod vedením filmového mistra Davida Leana ikonický charakter s řadou vrstev, jež je radost postupně odlupovat. Od arogantního floutka přes hrdinu až po masakry zničeného člověka, O'Toole zvládl jakoukoliv vyžadovanou polohu a dokázal strčit do kapsy i další ikony filmového byznysu Anthony Quinna či Aleca Guinnesse. A trumfnout Obi-Wana Kenobiho, to chce pořádný kumšt. Klobouk dolů.

Ratatouille (2007)

Velkého herce nedělají jen velké role. Velkého herce dělají i role malé, ba skoro až epizodní. Jako ta, jíž si O'Toole střihl pouze za dabovacím pultíkem v pixarovce Ratatouille, vyprávějící o myšákovi, který se ze všeho nejvíc chtěl stát slavným kuchařem a jednoho dne se mu to s drobnou pomocí kuchařského nešiky s lidskou tváří podařilo. O'Toole si zde naplno užil věhlasného a obávaného kritika Antona Ega, jenž za celý film pronese jen stopové množství dialogů Lawrence z Arábie, přesto ale patří k postávám, které si díky animátorskému mistrovství hollywoodského giganta, preciznímu namluvení a samozřejmě i scénáři okamžitě zamilujete. A vůbec nezáleží na tom, zda jste na dortu sfoukli 8 nebo 80 svíček.

Jak ukrást Venuši (1966)

Dramatické role jsou jedna věc, odkroutit přesvědčivě postavu milovníka a komediální figury druhá. O'Tooleův rozsah byl však v podstatě nekonečný a když ho dostal do rukou William Wyler a do tandemu mu vhodil přenádhernou Audrey Hepburn spolu s nápaditým scénářem, bylo rozhodnuto o další klasice. Jak ukrást Venuši se sice z dnešního pohledu malinko táhne (paradoxně více než kupříkladu Lawrence z Arábie) a nejedná se ani o festival hlášek, příjemnější „feel-good film“ ze zlatého fondu se však hledá těžko, protože tomuhle páru to před kamerou zkrátka sedlo natolik, že si cestu za lupem slavné sochy Venuše zaručeně užijete. A díky „prozřetelnosti“ Magic Boxu i na českém Blu-rayi, který u nás celkem nedávno vyšel.

P.S.: Pokud modrou placku nepotřebujete, Česká televize film již zítra večer (tj. v úterý 16. prosince) uvede na svém druhém kanálu jako svou vzpomínku za O'Tooleovou kariérou.

Hvězdný prach (2007)

Opravdoví borci odehrají své party i z postele. I tak by se dal shrnout O'Tooleův výkon ve ztřeštěné pohádce Matthew Vaughna podle vyloženě bláznivé předlohy Neila Gaimana. O'Toole zde v pozdním věku zamířil do královského pelechu, z něhož přihlížel, jak se jeho vlastní synové snaží vzájemně zabít, aby se ujali nástupnického práva a usedli na trůn otcova království. A ačkoli se zde sám herecký bard vyskytuje pouze na začátku filmu, než předá pomyslné žezlo mladým a méně známým obličejům, jeho vladaře si pro jeho smysl pro černý humor i na v podstatě miniaturním prostoru zapamatujete. Film samotný pak s opakovanými zhlédnutími nečekaně zraje, takže ani po O'Tooleovu odchodu z obrazovky rozhodně nemusíte vypínat televizi.

Poslední císař (1987)

Poslední císař patří k oscarovým laureátům, na které se trochu nezaslouženě zapomíná. Ano, film je malinko studený a ve své velkoleposti i trochu strojený. Přesto dokáže hravě strhnout a O'Toole je ve své roli skotské učitele mladého vládce Číny tradičně precizní do poslední dialogu. Bernardo Bertolucci navíc patří mezi vymírající druh opravdových mistrů velkého plátna, a tak na vás epika a zároveň zemitost zobrazovaného prostředí dýchnou s až omamnou razancí. Žádné digitální omalovánky, jen působivá realita, ve které se odehrává hutný příběh chlapce, který se musel chopit moci a nemohl si přát lepšího rádce než právě Lawrence z Arábie. A když už filmu věnuje pozornost americký Criterion, víte, že kvalita je zaručena.

A jaké filmy s irským veteránem byste si pustili vy?