Blu-top: Nejlepší fantasy na Blu-ray (část 2.)

Českými kiny se prohání vesmírné fantasy John Carter: Mezi dvěma světy a jelikož se nám film líbil, zkusili jsme zavzpomínat na jeho žánrové příbuzenstvo, které nám učaruje pokaždé, když jeho Blučko šoupneme do přehrávače. Jsou to kouzelné světy, do nichž se s radostí vracíme, abychom si užili filmovou magii v plné síle.

Než se začtete do druhé části našeho fantasy výběru, nezapomeňte si přečíst první díl fantasy Blu-top. Při té příležitosti samozřejmě připomínáme i naše starší žebříčky:

• Nejlepší filmy s Tomem Cruisem
• Nejlepší filmy s upíry a s vlkodlaky

Avatar

Když James Cameron otevřel dveře do svého digitálního 3D světa, většině diváků spadla čelist na podlahu a po téměř tříhodinovou stopáž se jí ani neobtěžovali zvedat. Cameronovu návratu k celovečernímu filmu by sice mnohem více slušelo ocejchování sci-fi štítkem, čert to ale vem. Málokomu se v posledních několika dekádách podařilo zkonstruovat tak přesvědčivě působící fantastický svět, plný nových ras, živočišných druhů a flóry, aniž by působil uměle. Cameron tuhle úlohu zvládl na jedničku, takže když se poprvé setkáte s namodralými Na´vi, s Jakem se projdete fluoreskujícím lesíkem, vyšplháte na jeden ze všudypřítomných giga-stromů, proletíte se na ochočených ikranech, nebo se podíváte na úchvatné vznášející se hory, nepřipadáte si jako ve světě jedniček a nul. Kdepak, Avatar působí spíše jako okno do existujícího světa. Pokud se něco takového filmu povede a ještě k tomu vám vytře zraky svým velkolepým finále, těžko pak hledáte lepší zábavu. A těžko se také hledá lepší Blučko. Ať už sáhnete po jakékoliv edici, čeká vás referenční obraz i zvuk, který z vysokodefiniční technologie ždímá maximum.

Čaroděj ze země Oz

Že to jde i bez digitálních udělátek a brutální akce? Těžko tomu věřit, vždyť i značně náboženská Narnie stojí především na šermířských soubojích a válečných střetech. Čaroděj ze země Oz je ale trochu jiná pohádka, a to doslova. Přes sedmdesát let stará rodinná fantasy je spíše o boji dobra s neviditelným – ale tím pádem i všudypřítomným – zlem. O tom, jak se krásná Dorotka s pomocí nesmrtelných filmových postaviček Strašáka, zbabělého Lva a plechového dřevorubce protančí a prozpívá zpět do svého milovaného Kansasu, ze kterého jí do země Oz, zužované zlým čarodějem, uneslo tornádo. Je to jedna z těch nevinných podívaných, které můžete pustit dětem jakéhokoliv věku, aniž byste se báli o jejich duševní zdraví – něco, co se o většině dnešních pohádek rozhodně říct nedá. Dorotka je krom dobrého filmu také skvělý muzikál a kdybyste neměli dost, je to úchvatná podívaná, které vdechl život fantastický Technicolor. Jestli na Blu-ray něco vyniká, tak je to právě tahle analogová technologie, která díky pečlivým restauračním pracem doslova chytla druhý dech. Díky Blu-ray si jí totiž můžeme užít dost možná i lépe než diváci před sedmdesáti lety.

Harry Potter

Asi jeden z prvních filmů a sérií, které vyvstanou na mysli, když se dneska řekne „fantasy“ člověku mezi pěti a pětadvaceti lety. Takže tak trochu hra na jistotu. Pottera do podobných žebříčků prostě zařazovat musíte, i když si z celé jeho série pozornost zasluhuje jen pár dílů. V redakci bysme se hodně dlouho hádali, které by to měly být, za sebe proto řeknu jen to, že mám na rozdíl od většiny kritiků nejradši právě poslední část. Možná je to dáno úlevou, že už máme od Pottera klid a celá tahle natahovaná sága došla ke svému konci (být o čtyři díly kratší, pěli bysme na ní ódy), spíš ale jistou osudovostí, dospělostí představitelů hlavních rolí a výbornou režií Davida Yatese, který se pere s mizerným scénářem a ještě mizernější předlohou vskutku bravurně. Svět Harryho Pottera každopádně není jen kouzelný, pro ty, kteří s ním vyrůstali, je i okouzlující a už jen proto si zaslouží čestné místo v jakémkoliv seznamu nejlepších fantasy. I když vlastně nejlepší není. Každopádně obzvlášť poslední díly dorazily na jedněch z více podařených Bluček. A navíc je tu tohle.

Pán prstenů

Když už jsme u těch „předplacených“ míst v seznamu … Pán prstenů to má docela jasné. Na rozdíl od Pottera ale sakra zasloužené! Peteru Jacksonovi se totiž třídílným turistickým průvodcem po Středozemi podařilo vehnat čerstvou krev do žil žánru, který se na přelomu tisíciletí zdál být téměř mrtvý. Nejen to, natočil trilogii, která zůstala i po deseti letech v mnohém nepřekonána. Pán prstenů – a je jedno, o jakém dílu mluvíte – je jedním z těch fantasy kousků, na které se dá koukat pořád dokola a neomrzí (řekněte konkrétní minutu filmu a já vám jí odrecituji). Kombinace láskyplně vytvořených miniatur a i na dnešní dobu výborných digitálních efektů, famózní výpravy (kulisy a kostýmy zůstávají a docela jistě i zůstanou nepřekonány), hudby, neuvěřitelně sympatického castingu a samozřejmě přenádherných lokací dala dohromady filmovou událost, jejíž ekvivalent se většinou objevuje jednou za desetiletí. Škoda těch Bluček, která na první pokus nedopadla kdovíjak skvěle a na pokus druhý přinesla nula bonusových novinek, jen tunu dolisovaných DVDček.

King Kong

Peter Jackson podruhé, tentokrát v situaci, ve které si splňuje svůj dětský sen. A jelikož dostal po Pánovi prstenů úplně volné ruce a rozpočet, se kterým by si vystačilo několik menších afrických států, tak také dost nestravitelně pro mainstreamové publikum. Důvod byl jednoduchý: Jacksonova láska k filmové klasice se do Konga promítla až moc silně, což vyústilo v extrémní stopáž a retro dialogy, které smrděly papírem. Málokdo navíc režisérovi odpustil neskutečně zdlouhavé finále a digitální efekty, jichž tu najdete více než v nové trilogii Hvězdných válek. Jenže ono se často jedná o miniatury, což bývá málokdo schopný odlišit (prakticky veškerá pozadí v džungli, například). A ty dialogy mají své opodstatnění, ostatně jedná se o poctu klasice. A stopáž? Alespoň je prostor na rozehrání klasického „kráska a zvíře“, které by asi jen stěží fungovalo v hodinu a půl dlouhém filmu. On je King Kong vlastně skvělý, jen se mu mnohem méně daří oslnit netrpělivého diváka, prahnoucícho po akčních scénách. Ta první přijde po sakra dlouhé době, každý, kdo do ní vydrží, ale uzná, že se trpělivost vyplatila – ať už je to první setkání s Kongem, bitka s T-rexy, hororová scéna s jeskynní havětí, nebo i to finále v New Yorku, Jackson dokazuje, že má všechno v malíku a problém mu nedělá sebenáročnější sekvence. King Kong díky tomu funguje skvěle, i když by nemusel vonět každému. A ty digitální efekty až na honičku s brontosaury vypadají famózně i na dnešní dobu. Samozřejmě v čele s opicí samotnou. Na Blučku moc podobně úchvatných podívaných nenajdete.